„Případná modernizace malého železničního okruhu by mohla vytvořit prostředí na testování maximální autonomie vlaku včetně metra. Investici v nižších stovkách milionů korun by bylo možné uskutečnit do dvou až tří let,“ řekl Hospodářským novinám ředitel Výzkumného ústavu železničního Martin Bělčík.
Podle něj by nemělo být zařazení autonomních vlaků do provozu v budoucnosti tak komplikované jako v případě samořiditelných automobilů. Tím, že se vlaky pohybují v jasně dané dráze, odpadá morální dilema, které vzniká u auta bez řidiče na silnici v případě, kdy se rozhoduje, zda zraní chodce nebo raději řidiče.
Vysoké požadavky jsou v případě prostředků řízených počítači kladeny na bezpečnost. Musí být maximálně zabezpečeno, aby případný agresor nemohl unést vlak nebo otevřít dveře za jízdy.
Vlaky už dnes běžně používají funkci automatického vedení, kdy autopilot sám reguluje například rychlost. Podobný systém funguje i na některých linkách metra. Zodpovědnost ale stále nese přítomný strojvedoucí. Samořiditelné vlaky by se bez něj zcela obešly.
Vlaky bez strojvedoucího chce podle HN testovat také firma AŽD na takzvané švestkové dráze v Ústí nad Labem.
