Stávka není podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka rozumná, většina řidičů dostala podle něj od ledna přidáno podle vládního nařízení. Se stávkou nesouhlasí také Asociace krajů.
„Většina krajů má již uzavřené dodatky, byly převedeny prostředky pro navýšení mezd,“ sdělila předsedkyně asociace, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.
Zároveň ale uvedla, že kraje nemají možnost zkontrolovat, zda peníze k šoférům skutečně doputovaly. To měla už od února dělat inspekce práce, ale zatím se tak nestalo. Kontroly začínají podle ministerstva práce a sociálních věcí až nyní, dodala Vildumetzová.
Postěžovala si také, že premiér Bohuslav Sobotka navrhl Asociaci krajů schůzku k platům řidičů až na pátek 7. dubna, tedy den po stávce. Asociace bude podle Vildumetzové trvat na tom, aby vláda na krajskou dopravu dala jednu miliardu korun buď jako účelový příspěvek na mzdy řidičů autobusů, nebo prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic.
Vládní nařízení se nedaří plnit v Jihomoravském a Ústeckém kraji, kde byli dopravci vybráni na základě nejnižší ceny, jak to v době tendru vyžadoval zákon o veřejných zakázkách. Tyto kraje nyní nemohou uzavřít dodatky smluv, které by zvýšily mzdy o víc, než kolik činí nárůst inflace, protože jinak by zákon o veřejných zakázkách porušily. Ve Zlínském kraji, kde má podle Vildumetzové stávkovat 70 procent šoférů, je situace zcela opačná. Kraj zde dodatky o zvýšení plateb pro mzdy řidičů schválil 6. ledna.
Kraje budou účtovat penále
Kolik šoférů se stávky nakonec ve čtyřech zmíněných krajích zúčastní, zatím není možné říci. Pokud se ale bude účastnit alespoň 30 až 40 procent šoférů, je nemyslitelné, aby je bylo možné narychlo nahradit, uvedl Hanák. Jednak není dost autobusů, zároveň chybějí také řidiči. Za nevypravené spoje budou kraje firmám účtovat smluvní penále, zopakovala v pondělí šéfka Asociace krajů.
Nesouhlas se stávkou je v případě Asociace krajů pochopitelný, naopak v případě zaměstnavatelů pochopitelný není, řekl předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Podle něj nemohou být ani dopravní firmy s postojem krajů a vlády spokojeny. Dopravci v části krajů totiž doposud nedostali peníze na zvýšení mezd a v dalších případech jde o garance na dva až tři roky, a ne na celou dobu trvání smlouvy, uvedl Pomajbík.
Pokud se dopravní firmy nepřipojí k zaměstnancům v tlaku na získání peněz na zvýšení mezd nařízené vládou, budou odbory podle Pomajbíka peníze na platy šoférů požadovat od nich. Odboráři se tak při kolektivním vyjednávání nebudou ohlížet na to, kolik dopravci za provoz autobusů od krajů dostávají, uvedl předák.
Dlouho trvacící protest
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. V současnosti kritizují přístup některých krajů k vládnímu nařízení o zvýšení nejnižší mzdy pro šoféry autobusů. Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 Kč za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za náročné pracovní prostředí.
Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny. Některé kraje pak souhlasily se zvýšením mezd jen do měsíční výše 16 400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 hodiny odpracovaných týdně. Části řidičů podle odborářů platy nevzrostly ani na vládou stanovené minimum.
