Právě železniční dopravci se podíleli významně na rozhodnutí, že dvojkolejné elektrifikované spojení Správa železnic dovede až na česko-německou hranici. Je tady ale komplikace.
„Na domažlické větvi a na části na státní hranici se ještě budeme dívat na rozsahy projektů, abychom nevybudovali něco, co po několik desetiletí nebude mít reálnou odezvu na německé straně,“ řekl náměstek generálního ředitele Správy železnic Mojmír Nejezchleb.
Správa železnic přitom na přípravě spojení pracuje. Ještě během letošního roku plánuje zahájit stavební práce na souběžném projektu elektrizace stávající trati z Plzně přes Nýřany na Chotěšov, která má sloužit zejména příměstské dopravě a obsluze terminálu v Nýřanech. Napřesrok ale Správa železnic plánuje spuštění první ze staveb na zrychlení ramene Plzeň – Domažlice – Německo, konkrétně výstavby zcela nové trasy převážně v nové stopě mezi Plzní a Stodem, tedy první z plánovaných úseků na 200 kilometrů v hodině.
Podle Radka Čecha, který má na starosti zahraniční styky, a tedy i vyjednávání se zahraničními partnery, není situace tak beznadějná, jak by se po vyjádření šéfa úseku modernizace dráhy mohlo zdát.
Modernizace železniční trati z Domažlic do Německa má už své projektanty |
„Před pár dny projekt na německé straně vstoupil do takzvané předpřípravy, což v podstatě znamená, že jej začali oficiálně připravovat,“ uvedl Čech. Je to ale jeden z mnoha přípravných kroků, který nicméně sám o sobě nezaručuje, že by se v dohledné době mohlo začít na německé straně stavět.
„S ohledem na nedostatek peněz v Německu a na jiné priority na tento projekt příliš nespěchají,“ uvedl Čech s tím, že nejaktuálnější termín, který z německé strany zazněl, bylo zahájení prací v roce 2038, ovšem bez jednoznačné garance.
Prioritou je tunel
Spojení přes Domažlice, ale i přes Cheb nejsou ani v Česku jednoznačnou prioritou při modernizaci železničních spojení s Německem. Tou je výstavba tři desítky kilometrů dlouhého tunelu pod Krušnými horami, který byl plánován jako součást vysokorychlostní trati Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Tunel, který by měl být stavěný a zároveň spolufinancovaný oběma státy, se dostal i na nedávné jednání předsedy vlády Andreje Babiše s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Zařazením tohoto bodu na jednání obou šéfů kabinetu chtělo Česko dosáhnout toho, aby se Německo k tomuto projektu oficiálně přihlásilo.
Němci odsouvají modernizaci železnic. Postihnout to může i Česko |
V současnosti se totiž smlouvou o výstavbě tunelu zabývá spolkový parlament, který může pověřit ministra dopravy podpisem. To by se v ideálním případě mohlo symbolicky odehrát během berlínského veletrhu železniční techniky Innotrans ve druhé polovině září. Zároveň jde o důležitý signál směrem k Evropské unii a možnosti kofinancování projektu z Evropských peněz.
Cena zhruba 26kilometrové stavby by se měla podle původních odhadů vyšplhat na 45 miliard korun a stavět se bude zhruba deset let do roku 2040. Původně měla vysokorychlostní trať zkrátit jízdní dobu mezi Prahou a Drážďany na jednu hodinu a dojezdový čas mezi Ústím nad Labem a metropolí na půl hodiny. Aktuálně ale z plánů na nejbližší období vypadl druhý z velkých tunelů, kterým měla trať překonávat České středohoří. Zmiňovaných časů tak rychlotrať v dohledné době nejspíš nedosáhne.
I mezi Prahou a Mnichovem uvažovalo ministerstvo dopravy o rychlotrati. Například v roce 2011 tehdejší ministr Vít Bárta mluvil o zkrácení jízdní doby na tři hodiny a devět minut. Ambiciózní plán na přeložení tratě z údolí Berounky do nové stopy se ale postupně rozplynul a zbyla z něj jen ambice vybudovat mezi Prahou a Berounem takzvaný Tachlovický tunel, který by podobně jako plánované úseky mezi Plzní a Domažlicemi umožnil jízdu dvoustovkou.
