Poslední velkou akcí, kterou resort Dana Ťoka v této oblasti zřejmě uskuteční, je projednání detailů další přípravy plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe na úrovni vlády.
Fotogalerie |
Ministerstvo dopravy chce kvůli neúměrné technické náročnosti a vysoké ceně osekat z projektu jeho labskou větev a soustředit se jen na propojení Dunaje a Odry. Výstavbu tohoto mamutího projektu stejně jako všech dalších jezů a zdymadel na tuzemských řekách poté přenechá resortu zemědělství.
Zdánlivě nepochopitelný převod kompetencí svoji logiku má. Pod ministerstvo zemědělství už nyní spadají jednotlivá povodí, která se starají o plavební komory a další zařízení umožňující lodní provoz. Nově od Ředitelství vodních cest (ŘVC) převezmou i starost o jejich výstavbu a projektovou přípravu. Z trojice hlavních druhů pozemní dopravy si tak Ťokův resort nechá pouze mnohem významnější výstavbu silnic a železnic.
Spojit Dunaj a Labe je sci-fi, smysl dává jen část kanálu, říká Ťok |
Dlouho připravovaný projekt na prokopání kanálu propojujícího Černé, Baltské a Severní moře oživilo na konci loňského roku dokončení studie proveditelnosti. Podle ní se dílo za 585 miliard korun vyplatí. Zda se však nakonec bude stavět a v jaké fázi resort dopravy jeho přípravu jednotlivým povodím předá, ještě musí kabinet rozhodnout.
„Navazující postup z hlediska přípravy jednotlivých větví a zejména procesů, které jsou spojeny s další projektovou přípravou včetně gesce, bude stanoven po rozhodnutí vlády,“ řekla MF DNES mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Jezy počkají na převod
Výrazně jednodušší to bude při předávání menších projektů, které jsou mnohem blíže výstavbě.
„Zemanův vodní kanál“ se vyplatí, tvrdí studie. Vyjde nejméně na 281 miliard |
„Rozestavěné stavby ŘVC dostaví. Bylo by neproveditelné tyto stavby zodpovědným způsobem předat,“ uvedl tiskový mluvčí ŘVC Jan Bukovský. Fakticky se tak bude Ředitelství až do roku 2021 věnovat projektu na prohloubení koryta Vltavy z Prahy do Mělníka nebo splavnění vltavských vod proti proudu řeky pro menší rekreační lodě.
Jiné to bude s plavebními stupni v Děčíně v Přelouči, pro které se ředitelství řadu let marně snaží získat kladné stanovisko ministerstva životního prostředí. Bez jejich dokončení mohou rejdaři zapomenout na plavbu po Labi, v létě korytem neprotéká dost vody.
Zpracování dopadů na životní prostředí EIA u těchto projektů dotáhne ŘVC do konce a další body přípravy, jako je žádost o územní a stavební povolení, už podle dohody mezi ministry dopravy a zemědělství obstará Povodí Labe.
Dopravní trpaslík
Z trojice státních investorských organizací spadajících pod ministerstvo dopravy je Ředitelství vodních cest zdaleka nejmenší.
Zatímco Ředitelství silnic a dálnic v roce 2017 na výstavbu a údržbu silnic vynaložilo přes 37 miliard korun a Správa železniční dopravní cesty na železniční spojení o čtyři miliardy méně, ŘVC v témže roce hospodařilo podle výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s necelými 209 miliony korun. Tomu odpovídá i počet úředníků, kterých je v současnosti na tři desítky. Přestože organizaci do budoucna ubude práce, s žádným snižováním počtu zaměstnanců se zatím nepočítá, doplnil Bukovský.
Osekání pravomocí Ředitelství vodních cest není na programu poprvé. Naposledy státní organizaci hrozil úplný zánik v roce 2013 za vlády Petra Nečase. Tehdy ale rozdělení úředníků ŘVC mezi resorty dopravy a zemědělství zabránily obavy z možnosti zastavení výstavby a případná hrozba vracení až 1,2 miliardy korun z evropských dotací.
Po převedení většiny pravomocí na povodí jednotlivých řek zůstane ŘVC podle dohody ministrů dopravy Dana Ťoka a zemědělství Miroslava Tomana zavádění IT systémů v říční plavbě, jako jsou povinné odpovídače a elektronické říční mapy pro lodě na významných vodních cestách, a dohled na projekty vzniklé v jednotlivých povodích. Kromě toho budou mít jeho úředníci na starosti správu českých přístavů v Hamburku.
