S přibližně dvouletým zpožděním se pražské taxislužby po vzoru německých kolegů spojily ve snaze omezit fungování společnosti Uber, kterou považují za nekalou konkurenci.
A pod hlavičkou Sdružení pražských provozovatelů taxislužeb (SPPT) podaly předminulý týden prostřednictvím advokátní kanceláře Arzinger & Partneři k Městskému soudu v Praze návrh na předběžné opatření požadující okamžité pozastavení provozování služby UberPop.
Soudkyně Městského soudu v Praze ale v aktuálně doručeném odůvodnění žádost zamítla. Ve čtyřstránkovém dokumentu, který má redakce iDNES.cz k dispozici, argumentuje tím, že situace není třeba řešit prostřednictvím předběžného opatření.
„Účelem předběžného opatření je řešit jednání či situaci nastalou krátce před podáním návrhu na nařízení předběžného opatření, nikoli jednání či situaci trvající měsíce, ba dokonce léta,“ píše se v odůvodnění usnesení podepsaného předsedkyní soudního senátu Zuzanou Čížkovou s poukazem na to, že UberPop funguje v Praze už skoro dva roky.
„Soud je tudíž toho názoru, že není dán naléhavý zájem na nařízení předběžného opatření uvedeného ve výroku tohoto usnesení,“ dodává.
Advokát taxikářů: Odvoláme se a podáme i klasickou žalobu
Právní zástupce SPPT Jakub Svoboda rozhodnutí interpretuje jako uznání toho, že řešení problému má své místo právě před pražským soudem. A připravuje jak odvolání proti rozhodnutí, tak i klasickou žalobu.
„Jde o to, že v Česku působí firma, která poskytuje komerční osobní přepravu, ale ignoruje přitom regulace. Tím poškozuje trh, ostatní soutěžitele, řidiče i spotřebitele,“ zdůvodňuje Svoboda podání návrhu na předběžné opatření a zároveň i základ pro připravovanou žalobu.
Vzhledem k tomu, že o návrhu na předběžné opatření zástupci pražského Uberu nevěděli, nechtěli se k němu konkrétně vyjadřovat. „Je nám líto, když vidíme jakékoliv pokusy organizací, které reprezentují odvětví klasických taxi služeb, omezit právo spotřebitele na svobodný výběr a znemožnit rozvoj inovativních řešení,“ reagovala v obecnější rovině marketingová ředitelka pražského Uberu Barbora Polachová.
Na výtky, že nejen podle taxikářů, ale i českých úřadů porušují řidiči Uberu zákony, odpovídá tím, že „Uber podniká v souladu se směrnicí EU o službách informačních společnosti z roku 2000.“ A cituje například představitele polského antimonopolního úřadu, kteří se dříve Uberu zastali.
V Německu ale před dvěma roky vyústilo rozhodnutí soudu k tomu, že Uber nahradil službu UberPop - kterou provozují nelicencovaní taxikáři, jež podle úřadů porušují předpisy - službou UberTaxi (více jsme psali zde). Její řidiči splňují stejné požadavky jako klasičtí taxikáři a to se projevilo i do jejich cen.
Právě alespoň toho chtěla docílit skupina dispečinků, v jejímž čele jsou aktivní především lidé z Taxi Praha, Profesional Taxi a Modrý Anděl. Tedy taxislužeb, které se už dříve proti Uberu vymezovaly.
Dosud se úřady zabývaly jen řidiči
Iniciativa ze strany taxislužeb je prvním velkým českým pokusem odstavit přímo technologickou firmu Uber (konkrétně na v Nizozemsku zapsanou entitu Uber B.V.).
Ta předtím čelila pouze trestnímu oznámení ze strany pražského magistrátu za to, že jim blokováním přístupu platebních karet do aplikace znemožňuje kontrolu (více jsme psali zde). Touto záležitostí se ale nakonec soud nezabýval. Všechny další úřední zásahy - tedy kontroly, správní řízení a pokuty - už šly za jednotlivými přistiženými řidiči.
Taxikáři proti Uberu například demonstrovali už letos v únoru, kdy zablokovali magistrálu (čtěte zde). Uber ale jejich protestu využil a některé zákazníky jim ten den přebral.
8. února 2016 |
Přibližně od té doby ale čelil zvyšujícímu se tlaku. Například když se o pár dní později po delší době magistrátní úředníci vypravili na „šťáru”, našli pochybení u všech jedenácti kontrolovaných řidičů. A poslal je do přestupkového řízení, kde jim hrozí desetitisícové pokuty. To v komunitě řidičů Uberu vyvolalo obavy(více jsme psali zde).
V červnu si potom se středoevropským šéfem Uberu Robem Khazzamem vyměnila několik otevřených dopisů pražská primátorka Adriana Krnáčová. Požadovala v nich de facto to samé, jako nyní v návrhu na předběžné opatření taxikáři - aby Uber plnil stejné podmínky jako oni.
Konkurenci vadí řidiči bez licencí i levnější pojištění
Konkrétně úředníci vytýkají Uberu, že jejich řidiči nemají řádné označení (jméno a cenu na autě, střešní svítilnu) a vyhlášce či silničnímu zákonu odporuje i to, že jezdí bez certifikovaného taxametru (jeho funkci u Uberu plní mobilní aplikace). Dále úředníkům vadilo, že řidiči Uberu neměli žluté taxikářské průkazky a tedy ani nutnou zkoušku z místopisu.
To samé v návrhu napadali i žalující taxikáři. Dispečinky - ve starším rozhovoru pro iDNES.cz například šéf Modrého Anděla Robert Faltýnek - si potom v této souvislosti ještě stěžují na nerovné podmínky.
„Než uchazeč o práci řidiče u nás udělá všechny zkoušky u magistrátu, jsou to dva měsíce. Když přijde do Uberu, může jezdit prakticky hned. Tohle je neskutečná nerovnováha,” popsal.
Dalším problémem, na který profesionálové často upozorňovali bylo, že amatérští řidiči Uberu nemusí platit stejné pojištění, jako řidiči komerční přepravy, což jim opět snižuje náklady.
Spolujízda vs. alternativní taxikaření
Zástupci Uberu tradičně podobné výtky vyvraceli s tím, že nejsou taxislužba a tudíž se na ně tato „rigidní pravidla” nevztahují (argumentoval tak například Lokman Kuris, který má na starosti i Prahu). V reálu ale s pomocí mobilní aplikace řidiči vykonávají v podstatě stejnou činnost jako taxikáři.
Narozdíl od spolujízdy (jakou v Česku zprostředkovává třeba nástupce Jízdomatu BlaBlaCar) se řidič Uberu plně podřizuje poptávce zákazníka a podle ujetého času a kilometrů mu účtuje částku, která má ve výsledku přinést zisk jemu i původem kalifornské firmě (která si z celkové částky strhává čtvrtinu). Nejde tedy jen o příspěvek na benzin.
Spoluzakladatel aplikace Liftago Ondřej Krátký navíc ještě upozorňuje na to, že ačkoli Uber zakazuje svým řidičům používat taxametry nebo střešní svítilny, ve smlouvách, které s nimi uzavírá, po nich požaduje, aby provozovali svou činnost v souladu s předpisy. „To tedy v českém prostředí ale znamená právě dodržování podmínek pro taxikáře,“ vysvětluje.
Liftago není součástí sdružení, které podalo návrh na předběžné opatření, tentokrát ale s dispečery souhlasí. Ačkoli Liftago je služba (aplikace) z pohledu zákazníků podobná Uberu, liší se tím, že agreguje služba licencovaných taxikářů a ti tudíž jezdí z pohledu zákonů legálně.
„Stát nám pod hrozbou pokut zakazuje zbavovat se nepopulárního označení taxi i taxametrů. Nemůžeme využívat výhod, kterých Uber díky blokování úředních kontrol plně využívá. Liftago je plně legální a naše řidiče kontrolují úředníci v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě každý den,“ dodává Krátký.
Na to, že Uber hraje podle jiných pravidel upozorňovali lidé z Liftaga už dříve i ministerstvo dopravy. „Úředníci nám doposud oficiální cestou nevysvětlili, jak to že nám za to, co tu Uber bez omezení běžně provozuje, hrozí obrovské pokuty,“ dodává.
Miliardy dolarů ze Silicon Valley i od Saúdů
Uber je firma založená v San Francisku v roce 2009. Odtud se rozšířila téměř do celého světa. Stejně rychle, jako pronikala na nové trhy tam - z podobných důvodů jako v Praze - narážela na legislativní problémy. V několika zemích - Německu, Španělsku a naposledy třeba v Maďarsku - tak byla úřady či soudy zakázána.
Na oplátku Uber zase tradičně rád upozorňuje na z jeho pohledu pozitivní příklady, kdy se s regulátory domluví na způsobu podnikání - například v Pobaltí.
Firma spoluzaložená a vedená Travisem Kalanickem nedávno také vybudovala lobbistický tým složený z bývalých vysoce postavených politiků v čele s někdejší eurokomisařkou (více zde).
Možná i díky tomu našel v červnu zastání u Evropské komise, která v doporučení radí členským zemím, aby fenomény tzv. sdílené ekonomiky nezakazovala, ale snažila se pro ně utvořit vhodná pravidla (psali jsme zde).
Další věcí, která činí mezinárodní spor Uberu s taxikáři a regulátory zajímavou, jsou miliardy dolarů, které do start-upu investovaly přední venture kapitálové fondy nebo naposledy třeba bohatí Saúdové.
Hodnota firmy založená na těchto investicích činí podle Wall Street Journal závratných 68 miliard dolarů, tedy víc než kterákoli jiná veřejně neobchodovatelná technologická firma. Pro srovnání, energetický gigant ČEZ má podle burzy aktuálně přibližně sedmkrát nižší hodnotu.
Jak funguje služba UberPopŘidič i zákazník musí mít ve svém smartphonu stáhnutou odlišnou verzi aplikace. Zákazník po zapnutí aplikace vidí, kolik minut od něj je potenciální odvoz. Může si ho objednat a do on-line mapy rovnou označit, kde na něj počká (nejjednodušší je potvrdit svou stávající polohu podle GPS). Zároveň zákazník může už teď (nebo až po nástupu do auta) zadat, kam chce jet. Řidiči, který je v tu chvíli nejblíže, a má zapnutou aplikaci, se rozbliká displej telefonu. Má 15 sekund na to, aby zakázku přijal. Vidí, kde chce zákazník vyzvednout a za kolik minut se tam dostane. Nevidí ale, kam chce zákazník jet. To aby nemohl odmítnou „nezajímavé kšefty“. Pokud řidič objednávku klepnutím na displej přijme, nabídne mu aplikace, zda chce pomocí navigace k zákazníkovi dovést. Vzhledem k tomu, že na navigaci je poloha zákazníka poměrně přesně zaznamenaná, je to nejlepší řešení. Když řidič dojede na místo, dostane zákazník upomínku. Buď už čeká venku, nebo teprve vyrazí z bytu/restaurace/klubu. Oba dva - zákazník i řidič - mají možnost pomocí aplikace (telefonní čísla jsou tudíž anonymizována) zavolat tomu druhému a polohu a čas setkání upřesnit. Když se potkají, měl by se řidič zeptat zákazníka na křestní jméno a zkontrolovat ho s údajem, který vidí v aplikaci. Poté, co zákazník nastoupí do auta, řidič přejetím po displeji zahájí jízdu (a účtování). Většinou se nechá od navigace vést dle předem zadaného cíle. Pokud to zákazník předtím neudělal, řidič se ho zeptá a zadá ho do navigace sám. Pokud si přeje zákazník jet jinudy, než ukazuje navigace, závisí to na domluvě s řidičem. Pokud má trasa více zastávek (zákazníci někoho nabírají nebo naopak někteří vystupují) lze cíl přes aplikaci průběžně měnit. Po dojezdu do cílové destinace řidič opět tažením po displeji ukončí jízdu a v ten moment se podle najetých kilometrů a času zakázka vyúčtuje. Zákazníkovi se peníze strhnou z karty, jejíž údaje musí mít zadané v uberovém účtu. Řidič za pár okamžiků ve statistikách vidí, kolik si jízdou vydělal. Žádné peníze v hotovosti se nepředávají. |