„Výsuv probíhal za velice turbulentního počasí. Vítr měl v nárazech sílu až 56 kilometrů za hodinu, a když se chvílemi přidal déšť, nebyla to pro montéry a techniky žádná procházka růžovým sadem,“ popsal akci Marek Foglar, ředitel výstavby ze společnosti Metrostav. S vysouváním mostních polí začali technici Metrostavu a sesterské Bemo Tunnelling už loni, tehdy ale šlo o výrazně kratší části konstrukce.
Podle Foglara bylo nejnáročnější částí celé práce usazování mostovky na pilíř a odstraňování pomocných konstrukcí. Pro letošek už práce na mostě, který bude sloužit jako součást jižního obchvatu Pirny a propojovat tah od pohraničního Bad Schandau s dálnicí A17, definitivně končí.
Napřesrok se ale bude usazovat stejně dlouhý úsek konstrukce a následně dva kratší. Nakonec bude nutné konstrukci spustit v sedmdesátimetrové výšce o 1,5 metru níž na hlavy pilířů a spojit je s nimi pomocí železobetonových náběhů. Poté bude následovat betonáž mostovky a dokončovací práce.
Metrostav staví unikátní most. Konstrukci usazuje v sedmdesátimetrové výšce |
Se slavnostním zprovozněním se počítá na přelomu let 202¨65 a 2027. Původně měl být dokončený výrazně dříve, v průběhu výstavby se ale ukázalo, že podle původních plánů originálně navržený most dokončit nepůjde. Mostů stavěných podobnou technikou po Evropě moc není. Jedním ze stojících je 2,4 kilometru dlouhý Viaduc de Millau ve Francii nebo 1 700 metrů dlouhý Hochmoselbrücke ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Metrostav patří mezi největší tuzemské stavební společnosti. V současnosti je známý zejména jako první velká společnost potrestaná za odhalenou korupci. Za machinace v zakázkách na opravu hřebčína v Kladrubech a opravách středočeských nemocnic dostal tři roky distanc ve veřejných zakázkách a desetimilionovou pokutu. Na druhou stranu jde o firmu, jejíž klíčoví zaměstnanci mají v řadě stavebních oborů technické know-how, které je v českém prostředí výjimečné nebo je ovládá jen velmi úzký okruh firem.
10. prosince 2022 |
