Necelou polovinu částky tvoří čas, který lidé tráví v kolonách na nevyhovujících silnicích, o zbytek se dělí vysoké provozní náklady a dopravní nehody. Ekologická organizace Děti země studii částečně zpochybnila.
"Tuto celospolečenskou ztrátu lze rozdělit do tří oblastí. Na časovou úsporu uživatelů dálnice připadá 287 milionů korun, na úsporu provozních nákladů 241 milionů a úsporu ze snížené nehodovosti 149 milionů korun," uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Do nákladů nejsou zahrnuty ani ztráty na životech a zranění způsobená nehodami. Tady by podle studie zabránila dálnice třem úmrtím a 30 zraněním. Jen na silnici mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi za prvních šest měsíců letošního roku zahynulo sedm lidí.
Dostavbu blokují žaloby ekologů
Studii si zadalo v květnu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a použilo ji při opětovné žádosti o stavební povolení, které zrušil v červnu soud.
Poslední šestnáctikilometrový úsek dálnice má propojit podkrušnohorskou aglomeraci a severní polovinu Německa s Prahou. Původně měl stát 11,7 miliardy korun. Na "společenských nákladech" by se tedy stavba zaplatila za zhruba 17 let.
Jenže zmíněná část přes chráněnou oblast České středohoří by se nakonec vůbec nemusel stavět. Počítá s tím jedna ze tří variant, které má ŘSD rozpracované. Dostavbu blokuje ekologické sdružení Děti země a nejoptimističtější scénář naopak počítá s otevřením už v roce 2012.
Děti Země vinu za většinu zpoždění dálnice odmítají, samotné závěry studie ale zpochybňují jen zčásti. "Jde o typickou argumentaci betonové lobby, která obhajuje výstavbu masivní dálniční sítě. Nehodovost by přitom vyřešila i jiná a mnohem levnější opatření," řekl zakladatel Dětí Země Miroslav Patrik a dodal, že každá studie beztak musí vyznít pro jejího objednavatele. Efektivnější by podle Patrika byla dostavba silnice R7 mezi Prahou a Chomutovem.
