Součástí zakázky jsou kromě klasické projektové dokumentace i dokumenty pro proces EIA, tedy posuzování projektu z hlediska dopadů na životní prostředí. Jaká je předpokládaná cena zakázky, Správa železnic ve formuláři neuvedla. Na rozdíl od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) které staví dálniční síť a které u zakázek očekávanou cenu až na výjimky sděluje, státní investor na železnici očekávané ceny dlouhodobě odmítá nespecifikuje.
Cena přitom má tvořit 60 procent hodnocení, podle kterého plánuje Správa železnic projektanta vybírat. Zbylých 40 procent připadá na takzvané kvalitativní kritérium. „Hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude provedeno na základě posouzení údajů uvedených v Seznamu zkušeností hodnocených členů odborného personálu dodavatele,“ uvedla v podání Správa železnic.
Z Prahy do Brandýsa za 17 minut. Správa železnic řeší pět tras z metropole |
Trasa mezi okrajem Prahy a Světlou nad Sázavou je plánovaná čistě pro vysokorychlostní provoz bez těžké nákladní dopravy. V úseku tak má být maximální rychlost 320 kilometrů v hodině. Kromě kolejí bude projektant pracovat i na dokumentaci ke dvojici železničních terminálů, konkrétně k terminálům Praha-Východ, který má vzniknout nedaleko středočeských Nehvizd a terminálu Kořenice-Bečváry.
Kromě těchto terminálů, které mají sloužit jako přestupní body na jiné druhy dopravy nebo na konvenční železnici, vznikne v rámci projektu ještě středisko údržby, které rovněž bude umístěné v Bečvárech.
Část rychlodrah bude i pro obranu země. Třeba tunel do Německa |
Plány na vybudování vysokorychlostních tratí se začaly v Česku postupně uskutečňovat od roku 2017. Tehdy vláda Bohuslava Sobotky počítala s výstavbou zhruba 700 kilometrů tratí a napojením na rychlostní železnici prostřednictvím pěti ramen.
Náklady na výstavbu se ale vyšplhaly někam k odhadovaným 1,2 bilionům korun. Současný kabinet proto hovoří o osekání sítě na páteřní spojení, tedy trasu vedoucí z Prahy přes Ústí nad Labem Do Německa, spojení Prahy s Brnem a dále obě ramena moravských bran směřujících od hranic Rakouska do Polska přes Ostravu. Cenovka této zredukované infrastruktury by se měla snížit na zhruba 600 miliard korun a jednotlivé úseky by měly vznikat postupně.
