„Pokud mi Evropská komise neřekne, kolik peněz je schopná kofinancovat, tak se pohnu z místa v rozsahu dvou tří miliard ročně. Jinými slovy budu pokračovat ve výkupu a schvalovačkách,“ řekl při příležitosti setkání se zástupci českého železničního průmyslu ministr dopravy Ivan Bednárik. Program v hodnotě jednoho bilionu korun s nejistým financováním Česko podle ministra nespustí.
Bednárik už dříve uvedl, že ve druhé polovině roku očekává ze strany EU informaci o tom, s kolika penězi může Česko při výstavbě vysokorychlostní železnice počítat. Známé to ale do konce roku může být pouze u části možných peněz. Konkrétně u peněz z tzv. Programu partnerství. U druhého programu na propojení Evropy (CEF) žádná jistota přidělených financí nebude.
Jde totiž o finanční podporu, která je vázaná na kvalitu přípravy projektů, a o peníze v ní soutěží mezi sebou jednotlivé státy. Kromě kvality zpracování projektů bude dalším významným hodnoticím kritériem přínos celému společenství, výš se tedy dostanou projekty s přeshraničním přesahem.
Rychlotratě za polovic. Správa železnic představila osekanou síť |
V prostředí sítě vysokorychlostních tratí, které stávající kabinet seškrtal do podoby písmene Y, jde o moravské větve napojující tuzemskou síť do Rakouska a do Polska a větev směřující přes Ústí nad Labem a Krušnohorský tunel do Německa. Vnitrostátní úsek mezi Prahou a Brnem do této kategorie nespadá, mohl by ale být financovaný právě z uvedeného Programu partnerství.
Ani v něm ale nebude chybět prvek vzájemné soutěže. Program sedmiletého období pro Česko sice počítá s relativně štědrou dotací 29,4 miliardy eur, nejde však o peníze určené jen na dopravu. Ta se o tento balík bude muset podělit například se zemědělstvím a jinými hospodářskými odvětvími.
Seškrtané kilometry
Projekt rychlotratí počítal se zhruba 700 kilometry rychlostních tratí složených jak ze smíšených úseků pro osobní a nákladní železniční dopravu s rychlostí do 200 kilometrů, tak i „plnotučných“ rychlotratí s maximálkou nad 300 kilometrů v hodině. Z této sítě stávající kabinet vyčlenil některá ramena, na kterých se v následujících letech neplánuje pracovat. To ale neznamená, že by ve vzdálenější budoucnosti nemohly na kostru vysokorychlostních tratí navázat. „Odstřihli jsme antény, které nemají mezistátní napojení. Jinými slovy dnes opouštíme přípravu na Most a směr Hradec Králové,“ uvedl Bednárik.
Vloni v létě EU uvedla, že velkou část českých vysokorychlostních projektů by mohla podpořit až padesátiprocetní dotací. Ačkoliv to zatím není jisté, vedení Správy železnic je ohledně rychlotratí optimistické.
České rychlotratě zaplatí až z poloviny EU. Spojení Prahy a Brna musí peníze najít jinde |
„Peníze na tento typ projektů budou. Bohužel bude méně peněz na konvenční síť,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. Optimismus šéfa železnic se opírá kromě jiného o geografické umístění Česka, přes které vedou evropské páteřní trasy, jež by bez českého příspěvku nedávalo dopravně příliš velký smysl budovat.
Železničáři proto s přípravou dále pokračují. Naposledy například vybrali firmy, které jim pomohou s výkupy pozemků nebo přípravou podkladů pro případné vyvlastňování na nejvíce pokročilé trase rychlotratě mezi Prosenicí a Ostravou-Svinovem.
