Už nyní je problém najít požadovaných zhruba 187 miliard korun na projekty pro příští rok. V roce 2027 přitom budou ve výstavbě silnice a železnice za téměř 232 miliard a v roce 2028 za více než 308 miliard korun.
Vyplývá to alespoň z materiálu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který dosluhující vláda projednávala začátkem října. Následně jednání kvůli přestřelce se šéfem ANO Andrejem Babišem ukončila a od té doby na dokument uvalila informační embargo.
PŘEHLEDNĚ: Co by znamenalo rozpočtové provizorium. Dostanu důchod, dávky, plat? |
Razantní nárůst peněz, které si doprava vyžádá, nastane ještě dříve, než se naplno spustí výstavba bilionové sítě vysokorychlostních tratí. Ty by podle materiálu měly spolykat jen jednotky miliard. V roce 2027 má jít o necelé tři miliardy korun. O rok později pak zhruba šest, z toho více než polovina půjde na výkupy pozemků pod budoucími vysokorychlostními tratěmi.
Víc klasických projektů
Nárůst tak jde na vrub zvýšené rychlosti přípravy projektů na konvenční železnici a pokračujícího tempa dostavby dálniční sítě. Ze železničních projektů by se měla rozeběhnout například trojice velkých staveb. První je na trase propojující Kladno, letiště a centrum Prahy (Výstaviště–Dejvice, Veleslavín–Ruzyně nebo takzvané zaokruhování letiště s 2,8 kilometru dlouhým podzemním tunelem), druhou zdvoukolejnění trati z Týniště nad Orlicí do Chocně. Do třetice pak jde o dvojici staveb na trase Brno–Přerov, na kterých se má po dokončení výhledově jezdit dvěstěkilometrovou rychlostí.
Na silniční síti pak je plánováno zahájení celkem 124,5 kilometru nových dálnic a silnic první třídy, což je v kontextu posledních let vcelku běžná porce nových stavebních prací.
Mezi největší projekty patří výstavba dálnice D55 od Pohořelic k Novým Mlýnům a dále na rakouské hranice, nebo vybudování šestipruhového uspořádání na nejstarší části pražského okruhu od Lochkovu ke Zličínu.
Rozhodnutí, zda bude mít přednost spíše vyrovnaný rozpočet, nebo urychlení výstavby, bude ale každopádně nutné udělat co nejdříve.
Peníze na dálnice došly, přiznal ministr Kupka. Sehnat si je má nová vláda |
„Platí, co řekl generální ředitel. V rozpočtu na rozestavěné projekty jsou prostředky,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Státní silničáři tak přesunuli peníze k důležitějším projektům, jako je například právě budovaná část pražského okruhu D1 od sjezdu z brněnské D1 k Běchovicím. „Naopak prostředky nemáme k dispozici pro letošek ani pro příští rok na zahájení stavby posledního úseku D11,“ dodal Rýdl.
Celkem podle České televize váznou podpisy na padesáti projektech jak na železnici, tak na silniční infrastruktuře. Zhruba roční zpoždění by sice bylo nepříjemné, ale neohrožovalo by cíle, které si Česko ve výstavbě vytyčilo. Ovšem delší otálení by s sebou neslo narůstající potíže s vypršením platných stanovisek EIA, tedy posouzením dopadů staveb na životní prostředí nebo stavebních povolení. Tím by se výstavba v Česku mohla propadnout do podobného stavu, jako po zastavení výstavby za funkčního období Víta Bárty z Věcí veřejných v roce 2011.
Nárůst počtu projektů nespadl z čistého nebe a byl způsobený legislativními změnami, které měly zdlouhavou přípravu urychlit.
Najednou to jde. Drobnější stavby na železnici po letech kritiky zlevnily |
„Je zjevné, že zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (liniový zákon) významně přispěl k urychlení přípravy staveb a hlavním cílem resortu dopravy, respektive Státního fondu dopravní infrastruktury je nyní zajistit plynulé a udržitelné financování připravených projektů,“ uvádí se v materiálu rozpočtu fondu.
Dokument zároveň připouští, že na financování roku 2026 není dostatek peněz. Přestože si zde resort dopravy vypomáhá úvěry, PPP projekty nebo financováním části komunikací z prostředků určených na obranu (zhruba 20 miliard korun), dalších 37,2 miliardy korun v něm stále chybí.
„Saturace tohoto požadovaného navýšení bude realizována v rámci schvalování rozpočtu na rok 2026 v nadcházejících měsících,“ uvádí se v manažerském shrnutí rozpočtu.
