„Jsme v tomto iniciativní, protože nám to padá na dálnice. U Karlových Varů jsme například museli jeden z těchto mostů zasíťovat, protože z něj začaly padat fragmenty,“ řekl MF DNES mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.
V obecné rovině platí, že v Česku patří komunikace a mosty na dálnicích a silnicích 1. třídy státu a stará se o ně výše zmiňované ŘSD. Silnice druhých a třetích tříd mají v majetku jednotlivé kraje a účelové komunikace včetně mostů a další infrastruktury obce. Podle ŘSD je sice věc jasná, soudy se ale zatím k určení vlastníků nemají. Problém do toho vnáší skutečnost, že řadu z těchto sirotčích mostů stavěl předchůdce dnešního ŘSD, a kraje a obce tak poukazují na to, že by takovýto majetek měl jít za tím, kdo jej vystavěl.
VIDEO: Nad řekou u Napajedel se vysouvá speciální most, bude součástí dálnice |
„Jde typicky o stavby na účelových komunikacích sloužící původně k obsluze přilehlých polí a mohlo je nechat postavit dnes již zaniklé zemědělské družstvo a podobně. Tedy jde o stavby, které sloužily historicky nějakému účelu za určité právní nebo vlastnické situace, která je již jiná,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
O určení vlastnictví se ŘSD nyní s předpokládanými vlastníky soudí. Řízení se vede například o mosty nad silnicí 1/6 u Karlových Varů, další soudy se týkají mostů nad dálnicí D2 u Hustopečí. Právě věkové rozmezí 30 až 40 let od výstavby podle zkušeností silničářů představuje nejvyšší čas pro větší opravu nosných konstrukcí mostů. Právě blížící se milionový účet za opravy je důvodem, proč se nyní k vlastnictví mostů nikdo nehlásí.
Silničáři vysouvají most přes Moravu, zazáří v barvě slavného kolegy z USA |
Podle Rýdla je nyní na ministerstvu dopravy, jak se k systémovému řešení tohoto problému postaví. Existoval například návrh společného vlastnictví, kdy by se státní silničáři stali jen spoluvlastníkem s tím, že do rekonstrukcí investují státní peníze. Jaká bude výsledná podoba, ale bude zřejmé až s novelou zákona, kterou nyní začal úřad připravovat. Podle Jemelky má zákon zajistit především to, aby bylo jasné, komu mosty patří, a tedy z jakého rozpočtu se budou peníze na opravy vynakládat.
Ceny rekonstrukcí se liší podle míry poškození a pochopitelně podle rozměrů řádově od desítek po stovky milionů korun. Například přemostění silnice první třídy I/3 přes železniční trať u Mezna na Benešovsku je kalkulováno na 44 milionů korun. Naopak probíhající oprava mostu Otakara Ševčíka přes Ostravskou ulici v Brně má vyjít na 420 milionů korun.
Nové přírůstky budou v portfoliu mostů, o které se Ředitelství silnic a dálnic stará, jen maličkým zlomkem. Celkem se totiž státní správce dálniční sítě a sítě silnic první třídy stará o zhruba 5 100 mostů, které jsou rozděleny do sedmi kategorií podle toho, jak urgentně potřebují zásadní rekonstrukci. V šesté kategorii bylo například podle dat z loňského září 128 mostů, v sedmé kategorii, představující konstrukce v prakticky dezolátním stavu, bývají v posledních letech obvykle jen jednotky mostů.
Zchátralý most dorazily povodně, řidiči ho teď zdarma objedou po dálnici |
Dohady o vlastnictví mostů ale někdy vedou i k pozitivním výsledkům. To je případ jednoho z mostů přes dálnici D1 na Vysočině, který byl zbourán během modernizace pod ním procházející dálnice. Ta se totiž během generální rekonstrukce rozšiřovala a mnohé nadjezdy tak bylo nutné zbourat a postavit znovu. V případě mostu bez majitele ale ŘSD využilo toho, že se k němu nikdo nehlásí, a demolici provedlo bez náhrady.
Spory o vlastnictví mostů využívají minimálně podle oslovených starostů provozovatelé billboardů, kteří se na tento druh konstrukcí zaměřují. Předpokládají totiž, že k odstranění nelegálního billboardu dojde s větším odstupem.
To ministerstvo ale oficiálně popírá. „Podle pravidel platných od začátku loňského roku už není neznámý majitel překážkou pro odstranění nepovolených poutačů,“ dodal Jemelka.
