„Mnohaleté zpoždění teď reálně hrozí. Pokud se do konce listopadu nezačne stavět, a to zřejmě nezačne, tak se bude odvíjet příběh déjedničky u Přerova opět od začátku,“ autor novely, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL). Samotné Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přitom už příliš nepočítá, že by se na poslední úsek dálnice mezi Brnem a Ostravou ještě během letoška dostala těžká technika. Zahájení prací na zhruba deset kilometrů dlouhém úseku tak odhaduje na příští rok a dokončení v roce 2024.
O tom, zda silničáři dostanou šanci tyto termíny splnit, bude ještě rozhodovat Senát a prezident. Pokud by se ale novela, kterou poslanci kvůli krátícímu se času Sněmovny ve stávajícím složení předkládali ve zrychleném procesu, nestihla projednat včas, je reálné, že stavbě propadne územní řízení a i dosavadní práce na dokumentaci pro stavební povolení bude nutné předkládat znovu.
Podruhé ji zachraňuje speciální zákon
Dálnice D1 u Přerova není jediným úsekem, kvůli kterému projednávaný zákon vznikl. Stejným způsobem dopadá i na proces přípravy D49 z Hulína do Fryštáku. Jde o stavby, které jsou příkladem dlouhodobé neschopnosti státu dokončit prioritní páteřní stavby. Oba zmiňované jsou totiž poslední zatím nepostavené projekty ze seznamu devíti takzvaných prioritních staveb, které před pěti lety ministerstvo dopravy vytipovalo pro urychlenou cestu získání nového stanoviska EIA.
Už tehdy totiž hrozilo, že se výstavba nejdůležitějších silničních a železničních projektů zásadním způsobem prodlouží. Zhruba stovce staveb za více než sto miliard korun přestalo platit kladné vypořádání dopadu na životní prostředí. Evropská unie tehdy totiž přestala akceptovat projekty, které byly vypořádány podle staré a tehdy již nevyhovující podoby zákona z roku 1992. Ta vznikla ještě před vstupem Česka do EU a měla mnohem měkčí podmínky než regule platící v unii.
Vláda Bohuslava Sobotky pak vyjednala s Evropskou komisí alespoň pro devět nejdůležitějších staveb úlevu a nemusela tak opakovat celý proces EIA. stavby tak prošly jen zkráceným procesem. A právě těmto pět let starým razítkům nyní končí platnost.
Po řadě soudních sporů o platnost územního rozhodnutí se ředitelství silnic snaží o získání stavebního povolení na úsek D1 u Přerova od loňského léta. V říjnu ale povolení zrušil krajský soud v Ostravě a na základě žádosti sdružení Děti Země a Krajina Dluhonice stavební řízení přerušil. Napodruhé se silničáři o získání povolení pokusili letos v červenci.
Podobné problémy má i druhý úsek u Hulína na Kroměřížsku. I zde je stále jen nepravomocné povolení, proti kterému podaly rozklad například sdružení a ekologické organizace Egeria, Děti Země, Vizovické vrchy a Spolek pro ekologii Kostelec.
