Na dlouhodobě připravovaném dálničním spojení Brno - Vídeň se zatím pracuje zejména na rakouské straně. Rakouská dálnice A5 nyní končí za dolnorakouskou obcí Schrick. Do roku 2017 by měla být podle plánů prodloužena k Poysdorfu.
V témže roce by mohly začít stavební práce na dalším úseku sahajícím od Poysdorfu k hraničnímu přechodu Drasenhofen/Mikulov. Ten by měl být v prvním kroku dvouproudý, rozšíření na čtyřproudou komunikaci plánuje Rakousko až v závislosti na krocích české strany.
Podle Ťoka je rychlostní spojení do Rakouska přes Mikulov rukojmím neexistujících zásad územního rozvoje kraje, bez kterých se v přípravě nadá pokročit. Česko se tak v současnosti zaměřuje na výstavbu obchvatu Mikulova.
Jižní Morava je jediným krajem, kterému zásady územního rozvoje chybí, a kvůli tomu tam nelze stavět žádné důležité dopravní stavby. Od vstupu do Evropské unie se v kraji nepostavil ani kilometr dálnic. Kraj nemá žádné zásady územního rozvoje, protože původně vytvořený dokument zrušil v roce 2012 Nejvyšší správní soud pro nedostatečné posouzení některých vlivů. Současná koalice ČSSD a lidovců chce vydat dokument do říjnových krajských voleb.
Hejtman Michal Hašek (ČSSD) ČTK řekl, že pro jeho koalici s lidovci je vydání nových zásad územního rozvoje do voleb klíčovou prioritou. „Zastupitelstvo už má za sebou první krok k podpoře D52 - tzv. hlasování o variantách, které letos v lednu jednoznačně vyhrála varianta Pohořelice - Mikulov ve stávající trase I/52,“ uvedl Hašek.
Dalším významným krokem je podle něj výsledek referenda v obci Bavory. Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL) není úplně pravda, že příprava koridoru D52 je plně závislá na vydání zásad územního rozvoje kraje. „S tím jsme také pana ministra Ťoka seznámili. Tlaky změnila novela stavebního zákona od 1. 1. 2013, kdy lze koridor nadmístní infrastruktury vymezit přímo v územních plánech města či obce, jako tomu bylo například v případě Pohořelic. Bohužel v praxi je, že je-li tato možnost využita, je ihned napadána ze strany aktivistů či odpůrců žalobou,“ uvedl Tesařík.
Z Budějovic do Vídně vlakem
Plánované železniční spojení České Budějovice - Vídeň by podle Prölla mohlo fungovat jako prodloužení současného spoje, který končí na českých hranicích. Česká strana toto spojení vidí jako první pokus o znovuobnovení spojení mezi Prahou a Vídní přes Jižní Čechy. Do budoucna by podobně mohlo sloužit i spojení z Veselí nad Lužnicí do Gmündu, které by bylo potřebné elektrifikovat, dodal Ťok.
Oba politici projednali i stav příprav mezistátního spojení mezi Znojmem a Vídní přes Hollabrunn. To je podle Prölla rovněž z rakouské strany v posledních fázích přípravy. Chybějící úsek přes Guntersdorf k českým hranicím se nachází v závěrečné fázi posuzování stavby na životní prostředí (proces EIA). Začít stavět by se tak mohlo na jaře 2017, dodal.
26. dubna 2013 |
