Stát se v materiálu zavazuje, že na krajské vlaky bude přispívat nejméně do roku 2034. Jistota dotací však některým krajů výrazně zhořkne. Dosud se totiž podíl státního příspěvku na regionální vlaky jednotlivým krajům výrazně liší. Zatímco Karlovarskému kraji hradí ministerstvo 20,4 % nákladů na vlaky, Královéhradeckému přes 41 procent.
Takové velké výkyvy mají skončit. Stát navrhuje tři různé verze pevného příspěvku ve výši 29-33 % celkových nákladů. To v praxi znamená, že některé kraje si výrazně s dotacemi polepší, některé naopak výrazně pohorší.
Pokud by například nastala minimalistická verze s pevným příspěvkem státu ve výši 29,312 % všech nákladů, Karlovarský kraj získá od státu namísto stávajících 74,6 milionu korun 120 milionů korun. Naopak v Královéhradeckém kraji přijdou o více než sto milionů: příspěvek státu spadne z 262 na 152 milionů korun. Většina krajů se aktuálně pohybuje s výší příspěvku kolem třiceti procent.
„Vyslovili jsme písemný nesouhlas se stanovenými podmínkami. Výpadek by znamenal kritický dopad na zajištění drážní dopravy s ohledem na skutečnost,“ řekla mluvčí Královéhradeckého kraje Martina Götzová.
„Jsme přesvědčení, že ke krajům bychom měli přistupovat spravedlivě, tedy podíly by měly být stejné,“ řekl Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
Stát bude hlídat hospodárnost
Rozdíly v procentním podílu příspěvku podle něj vznikly v roce 2009, kdy se řešilo memorandum s kraji. „Snahou bylo zafinancovat tehdejší ztrátovost regionální dopravy. Systém fakticky vedl k tomu, že kraje, které se o dopravní obslužnost více staraly, v konečném důsledku dostaly menší dotace. Předložený materiál by měl tuto nerovnost odstranit,“ dodal Neusar.
Regionální vlaky ročně stojí přes osm miliard korun, v drtivé většině jde o provoz podle nevysoutěžené smlouvy s Českými drahami zadané napřímo. Stát na ně přispívá necelými třemi miliardami korun, další čtyři miliardy korun platí za provoz dálkových vlaků. Příspěvek se má každý rok valorizovat o inflaci.
Stát ustoupil od myšlenek, že by převzal od krajů objednávku regionálních vlaků, částečně jim ale do dopravy přesto chce mluvit. „Jde o to, aby prostředky nebyly poskytovány na dopravní služby, které zcela zjevně budou provozovány nehospodárně, a to nejen z pohledu kraje, ale z pohledu veřejných rozpočtů jako celku,“ uvádí materiál. Stát tak chce dát podmínku, aby se financovaly pouze tratě, kde pojede alespoň šest párů vlaků denně v pracovních dnech.
Ministerstvo ale nechá krajům volnou ruku v tom, zda budou dál posílat peníze rovnou Českým drahám bez jakékoliv soutěže nebo začnou dopravce vybírat v tendrech. „Vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti železnice umožňují objednatelům soutěžit nebo zadávat přímo, nepokládáme za vhodné systém dotací podvazovat jednou z možností. I nadále tedy kraje v samostatné působnosti mohou rozhodnout, v jakém rozsahu zajistí dopravní obslužnost a jakým způsobem vyberou dopravce,“ dodal Neusar.
Chceme povinné soutěže, volají soukromníci
S materiálem mají velký problém především soukromí dopravci, kteří se zatím většinou marně snaží kraje přesvědčit, aby vlaky soutěžily. Podle Petry Valentové z Leo Express materiál navazuje na memorandum z roku 2009, které bylo tehdy prezentováno jako výjimečné opatření kvůli ohrožení provozu 40 % dopravních služeb.
„Toto provizorní řešení se tímto nově navrženým dokumentem stává statem quo. Po šesti letech očividně záchranný model nepomohl, neboť i nyní se používá stejný argument: pokud stát krajům nezafinancuje část dopravní obslužnosti, bude skoro polovina spojů ohrožena,“ řekla Valentová.
Obdobné stanovisko má i další soukromý dopravce RegioJet. „Není možné na přímo zadat z veřejných peněz miliardové zakázky tam, kde prokazatelně existují další zájemci, kteří jsou připraveni se zúčastnit výběrového řízení a přijít z lepší nabídkou,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.
„Přímé zadání jde pouze tam, kde by o veřejnou zakázku neměl nikdo další zájem a taková situace v České republice neexistuje,“ dodal.
Soukromníci by rádi peníze navázali na povinnost tratě soutěžit. „V opačném případě hrozí, že okamžitě po podpisu smlouvy o zajištění dopravní obslužnosti mezi státem a kraji, dojde k prodloužení smluv s ČD a k zakonzerovování současného stavu úrovně veřejné dopravy,“ dodala Valentová.
