Úředníci ministerstva dopravy, kteří materiál sestavili, navrhují, aby zůstal systém buď stejný jako dosud, nebo aby zhruba třetina regionálních vlaků přešla pod stát. Mělo by to být hlavně rychlé a páteřní vlaky. Inspirací pro tento model je Rakousko.
„Čtyři kraje pokládaly tento model za možný a přiklonila se k němu i část akademické sféry,“ uvedlo ministerstvo v materiálu. Podle úředníků by to posílilo síťové pojetí veřejné dopravy. Kraje se naopak přiklání více k současnému stavu. Rozhodovat se tak bude mezi současným a rakouským modelem.
„Přechod části vlaků pod ministerstvo bohužel nezajistí, aby na železnici navazovaly autobusy objednávané kraji, stále tedy bude potřeba koordinace mezi objednateli,“ říká Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu. Podle něj by současně měla být krajům i ponechána možnost objednávku ministerstva doplnit, například zkrátit interval vlaků v příměstských oblastech.
Špatná koordinace jízdních řádů mezi ministerstvem a kraji není přitom novinkou. Například loni ministerstvo dopravy nečekaně zrušilo některé rychlíky, na které přitom navazovaly regionální autobusy.
Na železnici směřuje kolem třinácti miliard ročně
Železnice v Česku stojí z veřejných prostředků ročně zhruba třináct miliard korun. Přes osm miliard z toho platí kraje za regionální vlaky, víc než čtyři miliardy posílá ministerstvo dopravy na objednávku dálkových vlaků. Kraje dostávají část peněz na zajištění regionálních vlaků přímo z ministerstva dopravy, část si musí hradit.
Nulovou podporu mezi kraji získal návrh převést kompletně všechny vlaky na stát. Takovou variantu prosazují především České dráhy: těm by odpadla složitá vyjednávání se čtrnácti kraji o smlouvách a platbách a vše by řešily s jedinými zákazníkem.
Podle materiálu by se mělo rozhodnout o financování veřejné dopravy do konce září letošního roku. Ministerstvo dopravy ale možná dostane ještě dříve na téma peněz do regionálních vlaků jiný úkol. V pátek jednala dopravní komise Asociace krajů, která rozhodla i o tom, že po ministerstvu bude chtít desetiletou koncepci regionální dopravy po roce 2019, především její financování. Materiál chtějí do konce srpna.
Když stát nebude přispívat, ať si vlaky reději vezme
Provoz regionálních vlaků upravuje memorandum mezi státem, kraji a Českými drahami z roku 2009 na deset let. České dráhy tlačí na jeho prodloužení. „Jsme připraveni jednat o novém memorandu, ale za jiných podmínek, než jsou dosud. Nemůžeme do nekonečna zachraňovat České dráhy,“ řekl náměstek olomouckého hejtmana Alois Mačák, který vede dopravní komisi Asociace krajů.
Kraje se přesunu části vlaků na stát úplně nebrání, i když se bojí, že tím skončí pracně budované regionální integrované dopravní systémy. „Pokud stát nebude přispívat, ať si regionální vlaky raději vezme,“ říká Mačák.
Bílá kniha má být koncepčním materiálem pro rozvoj veřejné dopravy v Česku, obsahuje i řadu dalších opatření, které mají zvýšit počty cestujících ve vlacích a autobusech. Jednou z cest má být například zavedení jednotného tarifu. „Po schválení vládou bude Bílá kniha závazným koncepčním dokumentem pro Ministerstvo dopravy. Zároveň postup podle těchto zásad bude doporučením pro orgány samosprávy, tedy hejtmanům a primátorům statutárních měst,“ dodal mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
