„Počítáme s růstem výroby v českých i zahraničních závodech. V případě zahraničí jde o export know-how. Vývoj zůstává a zůstane kompletně v Česku,“ říká mluvčí automobilky Jozef Baláž. Jde přitom o výrobu v zemích, kam by se nevyplatilo kvůli clům či jiným vyšším nákladům vyvážet auta vyráběná v Česku.
Automobilka má v zahraničí už celkem 10 závodů, které doplňují dva závody v Česku v Mladé Boleslavi a v Kvasinách. Ve Vrchlabí se už auta nevyrábí, tamní továrna se zaměřila na výrobu převodovek.
Motorem růstu je především výroba v Číně, kde se vyrábí škodovky už ve třech závodech: kromě Antingu u Šanghaje také ve městech Yizheng a Ningbo. Právě v Číně je výroba největší ze všech zahraničních závodů: celkem tu automobilka vyrobila téměř 300 tisíc vozů.
Kde se vyrábí škodovky v zahraničí
|
Škoda nemá na svém největším trhu vlastní závody, ale jde o takzvanou licenční výrobu v továrnách, které vlastní koncern Volkswagen s čínskými partnery. Klíčový čínský trh zaznamenal loni růst o téměř čtvrtinu, Škodě z něj však příjmy z licenčních poplatků naopak klesly o 200 milionů korun na zhruba dvě miliardy korun.
Z každé škodovky proudí do Mladé Boleslavi licenční poplatek. V praxi je tak čistý zisk na jedno auto vyrobené v Číně zhruba třikrát nižší než u škodovek prodávaných v ostatních částech světa.
Šéf automobilky Winfried Vahland už ale dříve uvedl, že i přes menší zisk na jedno auto v Číně je licenční výroba pro automobilku velmi důležitá, protože pomáhá rozpouštět vývojové náklady na jedno auto. „Když je rozložíme na více kusů, je to pro nás výhodnější. Podívejte se například na model Yeti - u něj jsme původně počítali s padesáti tisíci auty ročně, teď jsme na sto tisících. A to díky novým trhům. A některá auta bychom bez Číny ani nevyráběli,“ řekl před časem MF DNES Vahland.
Podívejte se, jak vypadá výroba octavie:
9. července 2014 |
Škoda dříve vyráběla v Sarajevu a v Poznani
Škoda začala s výrobou v zahraničí v devadesátých letech v Sarajevu a polské Poznani, dnes už tam dávno nevyrábí. Na podobném modelu, tedy montáži rozložených vozů kvůli daňovým a celním předpisům, jede výroba v ukrajinském Salomonovu a kazašském Ust-Kamenogorsku. Objemově jde o nevýznamné závody.
Automobilka před více než deseti lety otevřela i továrnu v indickém Aurangabadu, škodovky se vyrábí současně i v závodě koncernu VW v Pune. Odbyt v Indii je zatím ale daleko za očekáváním. Firma však věří, že už v Indii dosáhla dna.
Velká očekávání měla Škoda Auto od ruského trhu, po závodu v Kaluze rozjela loni výrobu také v Nižnym Novgorodu. V Rusku se loni vyrobilo 70 tisíc škodovek, vzhledem k vývoji tamějšího trhu je ale opakování takového výsledku letos značně nejisté.
Část škodovek se vyrábí i na Slovensku: kompletní produkce vozů Citigo probíhá v závodě Volkswagenu v Bratislavě společně s dalšími koncernovými minivozy. Loni tam smontovali přes 40 tisíc škodovek.
Velká zahraniční expanze má přínos i pro mateřskou společnost. Škoda má kromě zisků ze zahraničí, které daní v Česku, také možnost více využívat například své vývojové centrum nebo při certifikaci místních dodavatelů.
„Jsou to práce s velkou přidanou hodnotou, které si zahraniční závody nechávají zpracovat u nás,“ dodal Baláž. Kromě toho v zahraničních závodech pracují stovky českých škodováků: firma se je snaží vysílat na dlouhodobé pracovní pobyty. Ty bývají často podmínkou pro další kariérní růst ve firmě.
