Přestože jde o hlavní stavbu pro splavnění Labe do krajského města, celá akce je mnohonásobně rozsáhlejší. Počítá s rozšířením přístavu v Chvaleticích, vznikem obchvatu Přelouče nově prokopaným kanálem, prohloubením koryta řeky až do Pardubic a vybudováním nového přístaviště a překladiště v Pardubicích.
„Zahájení realizace staveb Splavnění Labe do Pardubic je plánováno na začátek roku 2030. Jsem přesvědčen, že po jejich zprovoznění dojde k celkovému posílení významu vodní dopravy a k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě. To sníží zatížení těžkou silniční dopravou,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů.
K tomu je ale zatím ještě dlouhá cesta. V první řadě musí úředníci ministerstva životního prostředí odsouhlasit, že trasa stavby neublíží dvěma druhům chráněných motýlů, které se na lukách v okolí řeky vyskytují.
Ohrožený modrásek
Jde o modráska bahenního a vzácněji se vyskytujícího modráska očkovaného, jejichž populace se v chráněné lokalitě Louky u Přelouče dlouhodobě monitoruje a pro které byl zejména loňský rok poměrně kritický. Populace modráska očkovaného se zde v rozmezí let 2022 až 2024 propadla na čtvrtinu počtu. Celkový počet nalezených jedinců (294) byl výrazně nižší, než je obecně předpokládaný počet pěti set jedinců nutných pro dlouhodobé udržení populace.
Koryto Labe se prohloubí. Z Hamburku budou připlouvat součástky pro Dukovany |
Podle posudku, který si ŘVC jako investor říčních úprav objednalo, by ale stavby v různých variantách narušily jen zhruba jedno procento chráněných luk. Větším nebezpečím pro modrásky by tak mohlo představovat zavlečení nějakého invazního druhu během výstavby. Podle zpracovatelů posudku Evy a Ondřeje Volfových je hlavním kompenzačním opatřením monitoring a likvidace případných objevených ohnisek zavlečených druhů zvířat.
Samotná výstavba nového jezu v oblasti takzvaných Labských Hrčáků je součástí širších úprav plavební trasy u Přelouče. ŘVC zde navrhlo tři varianty, z nichž dvě počítají s vykopáním nového, zhruba 50 metrů širokého plavebního kanálu mezi současným korytem řeky a obcí Břehy. Poslední varianta, která se ale v hodnocení vlivu na životní prostředí dostala daleko za obě prve zmiňované varianty, rovněž počítá s výstavbou nového kanálu, ale zároveň i zasypáním původního koryta řeky.
Rybitví odmítá splavnění Labe až do Pardubic, má strach z chemických látek |
Naopak výše proti proudu bude pro potřeby nákladních lodí nutné koryto výrazně prohloubit. V současnosti tímto asi tříkilometrovým úsekem mohou proplouvat lodě přibližně s metrovým ponorem. Cílem uvažovaných prohrábek a dalších prací je zvýšit omezení ponoru na 2,2 metru tak, aby do Pardubic mohly plout větší a více zatížené lodě.
Nutná je západní tangenta
I v Pardubicích projekt počítá s dvěma variantami umístění nového přístavu. První a favorizovaná varianta počítá s výstavbu přístaviště na poloostrově vzniklém mezi řekou a slepým ramenem označovaným jako Zákoutí. Druhá varianta pak počítá s přístavem na řece samotné mezi Srnojedy a pardubickou čtvrtí Svítkov. V obou případech by si ale výstavba přístavu vyžádala zásadní posílení komunikací jak po železnici, tak po silnicích, aby bylo možné dopravené zboží dále rozvážet.
Obě zvažované lokality tak budou potřebovat výstavbu takzvané západní tangenty, která vybrané umístění přístavu napojí na silnici I/2 spojující Pardubice s Přeloučí, překlene Labe a napojí se opět na pravém břehu na silnici II/ 211 u Semtína. Železniční spojení je pak plánované jen v případě varianty přístavu v slepém korytu řeky. Samotná vlečka by měla být napojena na trať Pardubice – Hradec Králové Jaroměř.
Přestože vizualizace nového přístavu se hemží pestrobarevnými kontejnery se zbožím, tuzemské řeky se už roky pro tento druh přeprav nevyužívají. „Kontejnery se nevozí. V posledních deseti letech je Labe devět měsíců v roce nesplavné a pro přepravu kontejnerů tu chybí právě ta pravidelnost,“ uvedl majitel rejdařské společnosti EVD Lukáš Hradský.
Pro prodloužení ekonomicky efektivní přepravy na delší časový úsek by podle ministerstva dopravy měla přispět další desetiletí připravovaná investice do říční infrastruktury – jez v Děčíně, který by měl zvýšit hladinu v dlouhodobě nejsušším místě u českých hranic s Německem.
