Právě spojení Praha–Brno má být základem vysokorychlostních tratí v Česku. „Zadávací dokumentace je připravena, vypsání soutěže je otázkou několika týdnů,“ tvrdí ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radek Čech. Cílem je, aby cesta z Prahy do Brna trvala zhruba hodinu. Celkové náklady na studii, která se bude připravovat více než dva roky, odhaduje SŽDC na 45 milionů korun.
Vítěz soutěže má posoudit, která z možných tras je nejvhodnější a ekonomicky nejlepší. Dosavadní studie přitom vedou dvěma směry: jižní přes Benešov, severní přes Havlíčkův Brod. Každá má své výhody i nevýhody. V případě jižní varianty se zatím jako největší problém ukazuje trasování přes vodní nádrž Želivka.
Studie má ukázat rovněž to, která varianta je schůdná z hlediska posuzování vlivu stavby na životní prostředí. „Je těžké najít úplně nejvhodnější trasu, prochází řadou oblastí Natura, kde je získání povolení těžší,“ dodal Čech.
Podle Čecha není zatím jasné, jakou rychlostí vlaky budou jezdit. Autoři studie musí prověřit výhodnost variant na 250, 300 a 350 kilometrů v hodině. Méně otazníků je nad trasováním z Prahy. Vlak by měl hlavní město opouštět novým tunelem na jihu města, zda pak bude pokračovat nejprve více na východ, nebo jihovýchod, ukáže až další studie. Brno má studie řešit bez ohledu na polohu nádraží, o jehož přesunu se mluví desítky let.
Rychlotrať i pro pomalé
SŽDC počítá s tím, že na rozdíl od německé trati Frankfurt – Kolín nad Rýnem budou koleje přístupné i pro pomalejší vlaky, které obslouží menší města, případně z hlavní páteřní trasy odbočí na tratě s nižší rychlostí. V Porýní mohou na koridor pro rychlovlaky pouze nejrychlejší soupravy, užitek z nových tratí pak není tak velký.
Úsek z Prahy do Brna má být navíc základem pro rychlá spojení do Ostravy či do Vídně. SŽDC kvůli tomu chystá další studie proveditelnosti, stejně jako pro rychlé spojení Praha–Plzeň a dál do Bavorska.
Příští rok by se měla začít soutěžit také studie na nový pražský železniční uzel, který by mohl přinést vybudování nového podzemního patra na pražském hlavním nádraží.
Předvolební téma
Z vysokorychlostních tratí se před volbami stalo silné téma, poslanci dokonce usnesením pověřili vládu, aby s přípravami pohnula rychleji. Poslanci nejsou spokojeni ani s materiálem ministerstva dopravy o plánování rychlovlaků. Například podle poslance Martina Kolovratníka je málo ambiciózní.
Česku má se stavbami rychlých tratí radit britský odborník Andrew McNaughton. Měl by se podílet hlavně na chodu pracovní skupiny, která kvůli přípravě vysokorychlostních tratí vznikla. Do Česka by měl expert jezdit na konzultace zhruba jednou za dva měsíce. Cenu za jeho rady zatím stát nezveřejnil.
„Chtěli jsme do přípravy zapojit někoho, kdo má zkušenosti ze zahraničí,“ vysvětlil Kolovratník.
McNaughton působí dosud jako technický ředitel projektu HS2, což je nové vysokorychlostní spojení ve Velké Británii pro rychlost až 360 kilometrů v hodině. Jako strategického poradce si ho pro přípravu rychlovlaků najala rovněž australská vláda.
Britský odborník nechce Česku navrhovat, kudy mají tratě vést. Má spíše působit jako kritický oponent návrhů ministerstva dopravy a Správy železniční dopravní cesty. „Fakt, že tu ještě vysokorychlostní tratě nemáte, je i výhodou. Můžete se učit od jiných zemí a z jejich chyb,“ řekl McNaughton. Ten za úspěšné projekty považuje především japonské a italské rychlovlaky.
Příprava vysokorychlostních tratí v Česku byla až dosud ryze českou záležitostí. Průlomem je i nedávná zakázka na studii proveditelnosti pro trať Praha–Drážďany, kterou bude připravovat český Cedop s francouzskou projekční firmou EgisRail. Ta stojí za projekty nových rychlotratí ve Francii.
