„Zdá se, že u Rakušanů jde o těžký případ mýtné schizofrenie,“ řekl Dobrindt. „Mám naprosto nulové pochopení pro to, že Rakousko samo vybírá mýtné, ale v Německu nechce na financování infrastruktury přispívat,“ dodal člen bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která byla nejhlasitějším zastáncem zavedení mýta pro osobní automobily.
Rakousko přitom nekritizuje samotný fakt, že chce Německo mýtné zavést, ale to, že by ho de facto platili pouze cizinci. Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried v pátek hovořil o „mýtném pro cizince“ (více si můžete přečíst zde).
V pátek dala německá Spolková rada, která zastupuje zájmy německých spolkových zemí, zelenou projektu mýtného pro osobní auta. Vybírání poplatku za užití dálnic, které již dříve schválil Spolkový sněm, by mělo začít v roce 2019 (více si můžete přečíst zde).
Plán dlouhodobě kritizuje řada evropských států, především těch, které s Německem sousedí. Do jejich čela se od počátku postavilo Rakousko, které v pátek oznámilo, že podá na německé mýtné žalobu. Český premiér Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že by se k chystané žalobě mohlo Česko připojit, pokud pro to budou dostatečné argumenty.
Mýto a mýtné v Evropě
|
Kritici považují schválenou podobu mýtného za diskriminační. Počítá totiž s tím, že německé dálniční poplatky budou de facto platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také uhradí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel; majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.
Německo je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Majitelé nákladních vozů už mýtné platí řadu let.
