Detailnějších plánů, jak se vláda vypořádá s možným uzavřením plynových kohoutků, se dožadovalo přes 60 procent oslovených firem jak v průmyslu, tak i ve službách. 31 procent firem se už připravuje na spuštění nouzového plánu a 24 procent by výpadek fosilního paliva řešilo přechodem na elektrickou energii.
To ale není jednoduché řešení pro všechny druhy výroby. „Pro zpracování textilií potřebujeme velké množství plynu. Přechod na elektřinu technologicky možný je, ale trvalo by to dlouho a vyžádalo by si to velké investice,“ uvedl Uwe Hengsttermann, jednatel společnosti Borgers, která na Plzeňsku vyrábí netkané textilie pro potřeby autoprůmyslu. Nešlo by přitom jen o investice do výrobních podniků, ale i do státní infrastruktury. Výměna plynu za elektřinu by si vyžádala úpravu vedení elektrické energie a zvýšení kapacity trafostanic.
Podle oslovených firem má Česko ve srovnání s okolními státy rezervy také v komunikaci. „Pokud existují nějaké scénáře počítající s omezením dodávek plynu o 30 procent nebo třeba padesát procent, stačí, aby vláda řekla, které průmyslové podniky by v rámci prioritizace plyn dostaly a které ne,“ uvedl představitel společnosti Bosch v Česku Milan Šlachta. Pro tohoto výrobce automobilových součástí, nářadí nebo například klimatizací je plyn potřebný pro provoz kalírny oceli. Tento proces by se ale při nejhorším mohl přesunout jinam, do výrobních závodů společnosti mimo EU.
Průmysl v Česku nyní spotřebuje 28,3 procenta dodaného plynu. Zhruba čtvrtinu objemu. Existenčně jsou podle šetření Česko-německé komory ohroženy zejména větší firmy s 250 až několika tisíci zaměstnanci. Sedmnáct procent firem už avizovalo, že by kvůli výpadkům v zásobování plynem muselo propouštět.
