„Stát u Velimi vlastní část pozemků na okruhu, který už využívá Výzkumný ústav železniční. Provozuje tu špičkové evropské centrum pro testování vlaků,“ řekl ministr Ťok. Zároveň by zde mohli výzkumníci sledovat, jak se vzájemně ovlivňují autonomní systémy ve vozidlech a vlacích.
„Autonomní mobilita není jen otázka silničních vozidel,“ vysvětlil generální ředitel železničního zkušebního okruhu František Bureš. Také vlaky dnes podle něj mají systémy typu ETCS, které dokážou zcela autonomně kontrolovat a řídit pohyb vlaku po trati. „Tyto systémy jsme již testovali a chystáme se na jejich další generaci. Plány na rozvoj Zkušebního centra Velim se tedy budou týkat zejména železnice,“ dodal Bureš.
BMW investuje v Česku miliardy do testovací centra pro samořiditelná auta |
Dalším subjektem, který zvažuje stavbu testovacího okruhu v Česku, je automobilka BMW. O jejím zájmu v červenci informoval MF DNES ministr financí Ivan Pilný (více čtěte zde). Samotná automobilka tyto plány na miliardovou investici zatím nepotvrdila. Do Česka by to však měla blízko z nové továrny v Lipsku, která se zaměřuje na elektromobily.
Dva okruhy by se v Česku mohly uživit. „Automobilky budou brzy potřebovat znásobit kapacity pro testování autonomních vozidel. Bez problémů tak mohou vedle sebe fungovat soukromé i státní testovací okruhy,“ uvedl pro MF DNES Gábor Iffland, ředitel pro externí komunikaci skupiny Valeo, která v tuzemsku vyvíjí inteligentní senzory pro světové automobilky.
Česko podle něj patří ve vývoji systémů pro auta bez řidiče ke špičce. „Jenom v našem závodě v Praze-Hostivaři pracuje na vývoji senzorů 500 specializovaných inženýrů a 200 dalších techniků,“ dodal Iffland.
Podle Jana Linharta, který v poradenské firmě KPMG sleduje automobilový sektor, je vhodné zázemí pro testování autonomních aut klíčem k budoucnosti českého automobilového průmyslu. „Největší zájem o vozy bez řidiče očekáváme v pražské aglomeraci, hlavně kvůli častým dopravním zácpám a značnému objemu času ztraceného na cestách,“ dodal Linhart. Svoji roli podle něj sehraje i vyšší kupní síla obyvatel Prahy a jejího okolí. „V Praze můžeme očekávat rychlé nasazení aut bez řidiče i do taxislužby a do systémů sdílení aut,“ domnívá se expert z KPMG.
„Testovací okruhy nemohou nikdy nahradit zkoušky v reálném provozu. S autonomními automobily se budeme stále častěji setkávat i na běžných komunikacích,“ upozorňuje na omezení testovacích polygonů automobilový expert Antonín Šípek. Podle něj by se proto vyplatilo, kdyby stát vybudoval mobilní zázemí, které by se dalo využít jak na okruhu, tak ve skutečném provozu.
Řidiče nenahradí. Zatím
„Vývoj autonomně řízených vozů je sice populární téma, ale je toho ještě hodně před námi. Stroje zatím nejsou schopné sledovat prostředí a všechny nepředvídatelné kombinace situací jako člověk. Ale uvidíme za několik let,“ mírní nadšení Martin Peleška, šéf českého zastoupení automobilek Toyota a Lexus, které rovněž na vývoji autonomního řízení pracují. Zatím není jasné ani to , kterému výrobci automobilů se podaří jako prvnímu zavést vozy bez řidiče do sériové výroby. Ford už však avizoval rok 2021.
Tématu aut bez řidiče se bude věnovat i Memorandum a Akční plán na podporu rozvoje e-mobility, autonomního řízení a digitalizace, který bude ještě v září řešit vláda. „Tato témata budou z automobilového průmyslu zaznívat velmi intenzivně. Vláda jim musí naslouchat, aby udržela silné postavení automobilního sektoru v Česku,“ myslí si Josef Pokorný ze Svazu dovozců automobilů.
