Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvSvět rizik se za poslední dekádu zásadně proměnil. Mimořádné klimatické události už nejsou výjimkou a přidávají se k nim demografické výzvy i kybernetické hrozby.
Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP), popisuje tento posun jasně: „Přírodní rizika jsou intenzivnější a hůře odhadnutelná. Kdo si před pár lety uměl představit, že mu tornádo vezme celý dům? Dnes už si to představit umíme. Pojišťovna se proto posouvá z pozice ‚jen platím škody‘ do role partnera v prevenci.“
Hosté pořadu

Jan Matoušek
Česká asociace pojišťoven
Jan Matoušek je výkonným ředitelem České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů. Do pojišťovnictví přišel po zkušenostech z veřejné správy, diplomacie i bankovního sektoru, kde se dlouhodobě věnoval evropské regulaci a vztahům se státní správou. Českou asociaci pojišťoven zastupuje v evropských profesních organizacích a aktivně se podílí na tvorbě legislativy, ochraně spotřebitele i rozvoji prevence a bezpečnosti silničního provozu.

David Vosika
Generali Česká pojišťovna
David Vosika vystudoval statistiku a pojistné inženýrství na Vysoké škole ekonomické v Praze. V pojišťovnictví působí více než dvacet let a během své kariéry zastával řadu odborných i manažerských pozic ve společnostech Generali, Česká pojišťovna, PPF a Allianz. Dnes je členem představenstva Generali České pojišťovny a pojistně-technickým ředitelem pro neživotní pojištění, kde odpovídá za strategii a rozvoj retailového neživotního pojištění.

Filip Král
Kooperativa pojišťovna
Filip Král je členem představenstva Kooperativy odpovědným za vývoj retailových produktů, informační technologie a datovou analytiku. Původní profesí je pojistný matematik a dlouhodobě se věnuje řízení pojistných rizik i vývoji moderních pojistných produktů. V minulosti předsedal sekci pojištění osob České asociace pojišťoven a je členem České společnosti aktuárů.

Karel Waisser
Slavia pojišťovna
Karel Waisser stojí v čele Slavia pojišťovny od roku 2016. Do společnosti přišel z poradenské firmy Endovia, předtím téměř dvacet let působil v Allianz, kde prošel řadou odborných i manažerských pozic včetně čtyřletého působení v německém holdingu. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a ve volném čase se věnuje jezdectví.
Podle Davida Vosiky, člena představenstva a pojistně-technického ředitele pro neživotní pojištění Generali České pojišťovny, data jednoznačně ukazují nárůst frekvence pohrom: „Dříve se mimořádná událost stala jednou za 10 let. Teď jsme v prostředí, kdy přichází prakticky každý rok a otázkou je spíš jen výše škod.“
Karel Waisser, generální ředitel Slavia pojišťovny, upozorňuje, že vedle samotných živlů působí destruktivně i inflace: „Živelní události útočí na podstatu rodinného jmění. Pojistka, která před 10 lety dům kryla, dnes už mnohdy nestačí kvůli skokovému zdražení stavebních prací.“
Filip Král, člen představenstva Kooperativy, připomíná nedávné záplavy a zdůrazňuje význam adaptace: „Povodně z podzimu 2024 byly rozsahem druhé největší za 50 let, ale škody byly nižší díky protipovodňovým opatřením a systému včasného varování. Rolí pojišťoven i společnosti je připravit se preventivně.“
Klíčovým tématem zůstává dělba odpovědnosti. Jak dodává Jan Matoušek: „Stát je velký partner. Společně musíme podle rizikových map určovat, kde se mají stavět protipovodňové zábrany a kde řešit zádržnost vody v krajině.“
Máme pojištění, ale jsme chráněni?
Pojištění nemovitosti vlastní většina Čechů, ale úroveň ochrany výrazně zaostává za růstem cen. Nízká propojištěnost a podpojištění vytvářejí nebezpečný falešný pocit bezpečí.
Karel Waisser vystihuje jádro problému: „Lidé si myslí, že dům postavený před 10 lety za 3,5 milionu má stále stejnou hodnotu. Při dnešních cenách oprav a práce je to omyl.“
David Vosika následně varoval před rozsahem podpojištění v portfoliích: „Vidíme desítky procent smluv nastavených špatně. Nemovitost prošla rekonstrukcí či zhodnocením o fotovoltaiku, což se v pojistce neodrazilo.“
Jan Matoušek navazuje konkrétními daty z analýzy ČAP: „Průměrné podpojištění v Česku dosahuje 40 procent. 60 procent plnění, které dostanete, vám na nový dům stačit nebude.“
iDNES LOUNGE
Sledovat další díly na iDNES.tvFilip Král upozorňuje, že problém se týká i domácností a firem. „I u nás je třetina nemovitostí pojištěna velice špatně nebo vůbec. Když doma spočítáte věci jen v šatníku, zjistíte, že realita vysoce překračuje vaši intuitivní představu.“
Karel Waisser navíc apeluje na podceňované pojištění odpovědnosti: „Dřívější limity 3 miliony korun nestačí, dnes musíme doporučovat 20 až 30 milionů. Těžké zranění či škoda způsobená firmou mohou bez dostatečného krytí znamenat likvidaci rodiny i podniku.“
Demografie a dlouhodobá péče
Zatímco majetková rizika si lidé spojují s živly, největší systémovou výzvu představuje stárnutí populace a ztráta soběstačnosti.
Filip Král definuje hlavní problém nadcházejících let: „Dožíváme se vyššího věku, s čímž dramaticky rostou náklady na zdravotní péči a ošetřování. Potřeba péče bude muset být více a stát na to jednoduše mít nebude.“
Jan Matoušek popisuje dopad na rodiny: „Při ztrátě soběstačnosti musí příbuzný často opustit práci, nebo je nutné doplácet na pobytové zařízení. Soukromé pojištění nabízí měsíční rentu, která tento výpadek kryje.“

Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma „Budoucnost pojištění“ jsou (zleva) výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek, David Vosika z Generali Česká pojišťovna, moderátor Vladimír Vokál, generální ředitel a předseda představenstva Slavia pojišťovny Karel Waisser a člen představenstva pojišťovny Kooperativa Filip Král.
„Prodlužuje se věk, ale i doba, kdy jsme odkázáni na pomoc druhých. Nejvýhodnější je řešit pojištění dlouhodobé péče už mezi 30 a 40 lety, nenechávat to na penzi,“ konstatuje k tomu David Vosika.
Podle Jana Matouška i Filipa Krále panuje ve společnosti nebezpečný alibismus: „Lidé spoléhají, že se o ně postará stát, ale zároveň sami přiznávají, že na to stát v budoucnu mít nebude. Stát musí přestat předstírat, že všechny náklady utáhne sám.“
Od výplaty škod k prevenci
Finanční kompenzace po škodě ale podle pojišťoven nestačí. Budoucnost pojišťovacího oboru spočívá v technologiích, datové analýze a motivaci klientů ke zvládání rizik ještě předtím, než nastanou.
„Nejlepší škoda je ta, která nevznikne. Znovuvýstavba domu znamená roky stresu. V průmyslu už jsou některá rizika bez prevence nepojistitelná a stejný přístup posouváme k běžným klientům,“ popisuje David Vosika proměnu role pojišťoven.
Filip Král ilustruje využití dat v praxi: „Mladým řidičům nabízíme slevu, pokud přes aplikaci dokážou, že jezdí bezpečně. U majetku zase posíláme varování před krupobitím či vichřicí, aby si lidé schovali auta a zabezpečili terasy.“
JAK BUDE VYPADAT POJIŠTĚNÍ ZA 10 LET?· Filip Král (Kooperativa): „Klíčová bude adaptace na klimatickou změnu a rozvoj pojištění proti kybernetickým hrozbám, které je dnes výrazně podceňované.“ · Karel Waisser (Slavia pojišťovna): „Využití AI a nových technologií obor posune, ale v centru bude stále člověk a kvalitní poradenství při ochraně rostoucího bohatství.“ · David Vosika (Generali Česká pojišťovna): „Pojišťovna se stane celoživotním partnerem, který klienta aktivně motivuje k udržování správného krytí i k prevenci škod.“ · Jan Matoušek (Česká asociace pojišťoven): „Služby se zjednoduší pro mladé, zaměří se na rostoucí populaci seniorů a věřím, že se podaří snížit i přemíru evropské regulace.“ |
Karel Waisser však upozorňuje na limity pojistitelnosti: „Pokud se na dané místo každé dva roky vrací voda, pojišťovna nepomůže. U prevence si budeme muset přiznat, že v nejrizikovějších zónách by nemovitosti vůbec neměly vznikat.“
Jan Matoušek ilustruje tento trend příkladem ze zahraničí: „Zkuste si dnes v Kalifornii pojistit dům proti požáru. Bez vlastních protipožárních systémů už vás nikdo nepojistí. U nás sice ještě situace tak extrémní není, ale uvidíme za 10 let.“






















