Ministr dopravy Dan Ťok už začal mluvit o zrušení režijních jízdenek v reakci na rozhodnutí antimonopolního úřadu, které i kvůli povinnosti Českých drah uznávat je na všech tratích, zrušilo soutěž na rychlíky Plzeň - Most (více čtěte zde).
Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) totiž ve svém rozhodnutí uvedl, že jedním z důvodů zrušení zakázky je právě i povinnost Českých drah uznávat režijní jízdenky.
„Pokud by skutečně měl závěr ÚOHS platit, byly by problémem režijního jízdného ohroženy nejen další soutěže na státní rychlíkové linky, ale i krajské tendry na regionální dopravu. Ministerstvo by pak zřejmě bylo nuceno předložit návrh na zrušení paragrafu, který umožňuje stanovit režijní jízdné pro zaměstnance ČD, SŽDC a dalších vybraných státních organizací,“ řekl ministr Ťok.
Režijní jízdenkyNa režijní jízdenku má nárok 219 tisíc, využívá ji ale 131 tisíc lidí. Nejvíce jízdenek mají důchodci (57 tisíc) a zaměstnanci Správy železniční dopravní cesty (30 tisíc). Za jízdenku platí poplatek tisíc korun ročně, důchodci méně. I tak se některým lidem vůbec nevyplatí. |
Jeho slova ale silně rozbouřila železniční odboráře. „Výroky o zrušení režijních výhod ukazují, že neví, o čem mluví. Jestli je chce zrušit, bude to malér hlavně pro něj,“ řekl předseda Odborového sdružení železničárů Jaroslav Pejša.
Ve svém vyjádření označil ministrovy výroky za snahu o zrušení sociálního smíru na železnici. „Připomínám, že poslední celodenní stávka na železnici byla v červnu 2011, takže ještě máme všichni v živé paměti, co může nastat,“ dodal Pejša.
Sám Pejša je přitom ve vztahu k režijkám v poněkud schizofrenní situaci. České dráhy na režijkách totiž prodělávají, musí platit výrazně zvýhodněné cestování i zaměstnancům jiných organizací, především pak Správě železniční dopravní cesty. Jako člen dozorčí rady Českých drah by proti takovému ztrátovému hospodaření měl bojovat. Jenže současně vede i železniční odboráře, pro které je režijka jednou ze zásadních výhod.
„Je zarážející, že někteří zástupci odborových organizací, jež jsou současně členy orgánů tohoto dopravce, trvají na zachování režijního jízdného. Mají jednat s péčí řádného hospodáře a přitom údajně tvrdí, že povinnost uznávat takto státem stanovené podmínky přepravy vymezených osob jí fakticky způsobuje majetkovou újmu,“ říká advokát Petr Špetlák, který se specializuje na železniční právo.
Zmínky o zrušení režijek se pravidelně objevují, stát musí stejně do konce roku 2017 vymyslet, co s nimi dál bude. Odboráři už mají vlastní řešení, které chtějí příští týden představit.
České dráhy už letos částečně režijkářům zkomplikují jejich ježdění: na trase mezi Prahou a Ostravou, která není dotovaná, budou evidovat jejich jízdy tím, že si budou muset „koupit“ za nula korun místenku.
Debaty o zrušení trvají několik let
Režijní jízdné stanovuje zákon z roku 2002, který velmi nepovedeně rozdělil železnici na správce infrastruktury a dopravce. Zákon mluví navíc přitom o tom, že na režijky mají nárok ti, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, což umožňuje i výklad, že na ně mají nárok i zaměstnanci soukromých dopravců.
„Mohli bychom se tedy dopracovat i k závěru, že i bývalí zaměstnanci soukromých dopravců by měli mít nárok na režijní jízdné a tím, že tento nárok fakticky v rozporu se zákonem přiznán nemají, jsou diskriminováni,“ dodal Špetlák.
Debaty o konci režijek trvají několik let, naposledy výrazně na jejich možný konec upozornil poslanec ANO Martin Kolovratník. Už v minulosti se objevily hlasy za jejich zrušení i z řad vedení Českých drah, dřívější ministr financí Miroslav Kalousek navrhoval jejich zdanění.
Ve hře jsou navíc velké peníze, které Českým drahám unikají za to, že platí zaměstnancům jiných organizací sociální výhody. Obdoba režijní jízdenky, karta IN100, stojí ročně 20 tisíc korun. I kdyby daly České dráhy SŽDC jako velkému zákazníkovi výraznou slevu a oproti běžné komerční ceně nabídly roční jízdenku ročně za polovinu, tedy deset tisíc korun, získaly by ze SŽDC 300 milionů.
