Vyplývá to z údajů, které poskytlo Letiště Praha. Ještě v roce 2013 byl podíl nízkonákladových aerolinek na celkovém počtu cestujících 25 procent. Rostly tak v Praze výrazně rychleji než celkový počet pasažérů.
Praze loni pomohl v růstu příchod nových nízkonákladových dopravců i rozšiřování jejich sítě. Vrátil se například irský Ryanair, který je v Evropě na trhu levných aerolinek největší. easyJet, který je v počtu cestujících na Ruzyni trojkou a největší nízkonákladovou aerolinkou, loni začal létat například do Říma. Svá spojení rozšířil také Vueling, nově v Praze začal působit také turecký Pegasus nebo flydubai ze Spojených arabských emirátů.
Podle počtu cestujících loni ještě stále vedly České aerolinie, které měly necelou pětinu trhu. Pryč jsou ale doby, kdy měly více než padesát procent cestujících. Stále posiluje Travel Service, jehož podíl už přesáhl na Ruzyni jednu sedminu. Čtvrtá je Lufthansa, která papírově klesla tím, že linku do Düsseldorfu převedla na nízkonákladovou odnož Germanwings.
V celkovém počtu cestujících mají sice ještě v Evropě navrch klasičtí dopravci, v samotných letech po Evropě bez započítání spojů na jiné kontinenty ale vedou nízkonákladovky. „Jejich byznysmodel je lepší, připravený na další růst,“ říká Tom Shearer z poradenské firmy IC Aviation. Sám má s nízkonákladovými dopravci bohaté zkušenosti: několik let vedl u Ryanairu jeho expanzi a budoval síť dnes největší evropské aerolinky v počtu cestujících. Expanzivní plány lowcostů ukazují i jejich objednávky letadel.
Nízkonákladové aerolinky tvoří většinu i na letišti v Brně, v Ostravě kromě SmartWings přibyl i Ryanair s linkou do Londýna.
SmartWings už nebudou nízkonákladovka
Právě statistiky Travel Service ale i přes očekávaný celoevropský růst povedou zřejmě letos k poklesu podílu nízkonákladových hráčů v Praze. Zhruba třetina cestujících tohoto dopravce létá na linkách pod značkou SmartWings, které se dosud zahrnují do statistik nízkonákladovýcých dopravců. „Po vzájemné dohodě již od letošního roku mezi nízkonákladové řadit nebudeme,“ řekla mluvčí Letiště Praha Marika Janoušková. V praxi tak vypadne nízkonákladovým aerolinkám ze statistik více než milion cestujících.
Rozdíly mezi klasickými a nízkonákladovými dopravci se v samotném servisu a produktu čím dál více stírají. Levné aerolinky už pochopily, že nemohou odrazovat cestující čím dál vyššími poplatky za všemožné služby a snaží se více zaměřit i na rodiny s dětmi či byznys cestující.
Zatímco u nás dlouho platilo, že lowcosty létají lidé hlavně na dovolenou, i zde začínají být běžné pro lety firemních zákazníků. Podle Pavla Němce z firmy HRG Czech Republic, která se specializuje na letenky pro firmy, měli zákazníci vůči těmto dopravcům odpor ještě tak před třemi lety, ale teď je už nikdo neodmítá.
„V době recese se to obrátilo a všechny ty klasické argumenty firem a cestujících padly, klíčová byla cena, a když aerolinky měly přímé spojení, dobré časy a cenu, nikdo o tom ani nediskutoval. Potom všichni zjistili, že u letů do dvou hodin je to stejně jedno,“ říká Němec. Nízkonákladovým hráčům navíc hraje do karet i fakt, že zejména na evropských letech klasičtí dopravci služby omezují a chtějí také často příplatky, například za odbavený kufr.
