Navrhovaná novela (celou si ji můžete stáhnout zde) přitom není žádný „lex Uber“, ale aktualizace, která se soustředí hlavně na autobusovou dopravu. Dostala se do ní však i úprava pravidel pro provozování taxislužby. Ani ta není vystavěná vyloženě „protiuberovsky“, měla by však ztěžovat život „černým taxikářům“ a obecně těm, kteří porušují předpisy. Nic však nemění na tom, že do této skupiny patří i Uber.
Kromě nejznámějšího nešvaru taxikářů – předražování jízd – se totiž za porušení předpisů považuje i jízda bez zapnutého taxametru, střešní svítilny, označeného auta nebo potřebných dokumentů v čele s tzv. žlutou kartou (taxikářskou průkazkou). Nic z toho přitom Uber od svých řidičů nevyžaduje a třeba svítilny i zakazuje. Řidiči tudíž tento zákon už nyní permanentně porušují.
(Ne)legalita Uberu podle právníkaJak je to se legalitou nebo nelegalitou Uberu podle současné úpravy vysvětluje Jakub Císař z právní kanceláře Novalia: Pokud moje podnikání spočívá v tom, že vozím lidi po České republice osobním autem, musím mít oprávnění k provozování taxislužby. Do roku 2013 bylo možné provozovat tzv. příležitostnou osobní silniční dopravu. To je teď vnitrostátně povolené jen s dodávkami (auta s více než 9 místy), všechno menší je taxislužba. Důležité je, že tato pravidla platí pro toho, kdo poskytuje dopravu. Pokud někdo jen propojí dopravce a klienta, není jeho aktivita z pohledu podnikaní v dopravě regulovaná. Zprostředkovatel nemusí kontrolovat, zda dopravce plní zákonné povinnosti. Nelze tedy tvrdit, že Uber u nás poskytuje nezákonnou službu. |
Aktuální návrh z dílny ministerstva dopravy zavádí kromě stotisícové pokuty pro samotné přistižené řidiče i pokutu až do půl milionu korun pro zprostředkovatele, který mu daný kšeft „dohodil“.
Marketingová ředitelka pražského Uberu Barbora Polachová věří, že aktuální návrh není konečný. „Zatím si vypracováváme právní analýzu návrhu novely. Věříme, že se ještě změní a bude reflektovat inovativní služby, jako je Uber,“ okomentovala aktuální pozici firmy. Zároveň odmítla komentovat, zda by se případně pod tlakem novely výrazněji měnily zvyklosti Uberu, aby se dostal z ilegality.
Novela se týká jak klasických dispečinků, tak aplikací, jako jsou legální Liftago či Hopin. I Uberu, který se podle úřadů pohybuje mimo zákon. Zároveň návrh zavádí dispečinkům povinnost vést a rok archivovat seznam jízd, které řidičům zprostředkoval. Jak klasičtí dispečeři, tak provozovatelé aplikací si dnes již běžně záznamy vedou.
Pokud úprava projde, mohl by magistrát zpětně kontrolovat a zjistit, které jízdy proběhly v rozporu se zákonem, a následně je pokutovat.
To by penalizaci výrazně zjednodušilo, nyní totiž magistrát kontroluje jen tak, že si přivolá daného řidiče pomocí aplikace. Kvůli tomu, že Uber začal kontrolorům, respektive jejich platebním kartám, blokovat přístup do aplikace, navíc moc kontrol neproběhlo (o kontrolách jsme více psali zde).
Podle Polachové Uber doufá, že se spíš změní zákon než on. Spoléhat se na to může být dost ošemetné. Například o zrovnoprávnění mobilní aplikace s taxametrem na ministerstvu dopravy usiluje i konkurenční Liftago. „Tento podnět čeká na úpravu daňových zákonů, respektive na zavedení EET,“ tlumočí svou zkušenost spoluzakladatel Liftago Ondřej Krátký.
Novela se nelíbí ani klasickým dispečinkům
Návrh ještě budou komentovat další ministerstva, a tak ho před vydáním ve Sbírce zákonů zřejmě čekají změny. A stejně jako Uber doufají ve zmírnění návrhu i jeho konkurenti, kteří by si jinak přáli okamžitý zákaz kalifornské technologické firmy.
Například šéf jednoho z největších dispečinků Taxi Praha Patrik Altman kritizuje, že by měl dispečink nést odpovědnost za řidiče, kteří nejsou jeho zaměstnanci, ale smluvními partnery.
Není podle něj v silách dispečinku kontrolovat, zda řidič využívající jeho služby například nepřišel o taxikářský průkaz. „To je, jako kdyby měli telefonní operátoři zodpovídat za to, že jejich zákazníci mluví do telefonu vulgárně,“ přirovnává.
