Resorty financí a dopravy navrhují příští rok nalít do Státního fondu dopravní infrastruktury 128,7 miliardy korun. Pokud návrh projde vládou a Poslaneckou sněmovnou, bude možné za stavební práce na dálniční a silniční síti utratit přes 60 miliard korun a dalších více než 53 miliard bude směřovat na účty Správy železnic.
„Doposud jsme měli rozpočty rostoucí o náklady na přípravu staveb. Teď přichází období mnohem rozsáhlejších rozpočtů, ve kterých bude muset být zohledněný dramatický nárůst nákladů na výstavbu,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Postupný nárůst peněz odráží i takzvané střednědobé výhledy, které ukazují, kolik peněz Česko plánuje vydat na dopravní infrastrukturu ve dvou následujících letech. V roce 2022 tak má jít podle nynějších odhadů zhruba o 147 miliard korun, v roce 2023 se počítá s částkou 168 miliard korun. To prakticky odpovídá průběžným finančním požadavkům obsaženým v národním investičním plánu. Ten obsahuje investice za celkem osm bilionů korun, které chce vláda do roku 2050 vynaložit.
Jen během příštího roku plánuje Ředitelství silnic a dálnic zahájit stavbu více než 170 nových dálničních a silničních kilometrů. Mezi nimi jde zejména o dokončení posledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Prahou a Ostravou za odhadovaných šest miliard korun. Pro celkem desetikilometrový úsek z Říkovic do Přerova požádalo ŘSD na sklonku minulého měsíce o vydání stavebního povolení a ještě do konce roku chystá vypsat výběrové řízení na zhotovitele.
Křeččí dálnice
Pandemie dál drtí české stavaře, po malých firmách cítí krizi už i velké |
Mezi projekty, které by ředitelství rádo zahájilo napřesrok, patří i sedmnáctikilometrový úsek mezi Hulínem a Fryštákem na Zlínsku. O povolení stavět se už více než deset let soudí s ekologickými spolky, a není tak vůbec jisté, zda má stavba reálnou šanci se během příštího roku do stavební fáze posunout.
Dálniční úsek, který má ulevit dopravě v krajském městě, už před dvanácti lety rozestavělo sdružení firem vedené společností Skanska, po necelých dvou letech ale muselo být zastaveno a rozjel se kolotoč soudních sporů o výjimky umožňující vést dálnici přes oblasti obývané chráněnými živočichy včetně křečka polního.
Pokud by se však napřesrok stavět nezačalo, znamená to pro ŘSD významnou komplikaci. Propadla by mu totiž platnost posouzení vlivu stavby na životní prostředí a celý proces by se musel od začátku zopakovat.
Zahájena by měla být také stavba první části dálnice D4, kterou stát dlouhodobě plánuje nechat postavit soukromou společností a následně jí platit za správu a údržbu komunikace. Proto jedenáctikilometrový úsek mezi středočeským Milínem a Lety sice figuruje v seznamu staveb, ale rozpočet ŘSD na výstavbu nezatíží.
Kromě peněz pro státem spravované dálnice a silnice první třídy, počítá rozpočet rovnou s financemi i pro krajské komunikace. Na silnice druhých a třetích tříd jsou v návrhu fondu vyčleněny čtyři miliardy korun.
Stát bude moci začít stavět dálnice a železnice rychleji, schválili poslanci |
Mezi nejvýznamnější stavby nově zahajované napřesrok na železnici bude patřit modernizace trati mezi Adamovem a Blanskem na hlavní trase spojující Prahu a Brno. Z třímiliardové zakázky, která má být podle aktuálního harmonogramu hotová do konce roku 2023, by se mělo během příštího roku prostavět zhruba sto milionů korun. Na podobné peníze vyjde modernizace trati mezi Týništěm nad Orlicí a Solnicí na Rychnovsku.
Zhruba třetina peněz je z EU
Nezanedbatelná část peněz půjde i na opravy stávajících dopravních sítí. Například Ředitelství silnic a dálnic má v rozpočtu navrženo za rekonstrukce utratit šestnáct miliard korun. Z toho se pět miliard vztahuje na opravy a údržbu dálniční sítě a zbylých jedenáct na mnohem delší síť silnic prvních tříd. Dalších 18,6 miliardy korun bude mít na opravy a údržbu železničních tratí Správa železnic.
Z celkových více než 128 miliard připadá na finance z českého rozpočtu a výběru motoristických daní a dalších poplatků zhruba 91 miliard korun a zbytek představují evropské dotace. K dosavadním programům určeným na výstavbu dopravní infrastruktury napřesrok poprvé přibude platba z fondu na obnovu hospodářství po koronavirové krizi, takzvaný Recovery and Resiliance Facility. Jeho prostřednictvím si česká doprava přilepší o 15 miliard korun.
