„Zvýšení na hranici 2 500 korun by využilo zhruba pět dopravních podniků. Šlo by patrně o dopravní podnik v Praze a dalších velkých městech,“ uvedl předseda sdružení a zároveň ředitel pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán. Ne ve všech podnicích provozujících MHD je totiž zvýšení maximální výše pokuty potřebné nebo ekonomicky efektivní. Zejména ve městech s nižší životní úrovní by nemusel navýšení přirážek vést k vyšším příjmům, ale naopak ke zvýšení objemu nedobytných pohledávek, a tedy k větším problémům.
Množství černých pasažérů v Česku není obecně nijak závratně veliké. Například pardubický dopravní podnik hovoří o deseti tisících ročně, přitom za stejnou dobu přepraví na třicet milionů cestujících. Fakticky jde ale o mnohem nižší počet jedinců – podle zkušeností revizorů jsou často opakovaně pokutováni titíž lidé.
Revizoři v Praze loni lámali rekordy. Vybrali nejvíc peněz za sedm let |
Městská doprava je nejvyužívanější systém hromadné dopravy v Česku. Ročně přepraví na 1,8 miliardy cestujících. Ve srovnání, po železnici ročně cestuje zhruba 180 milionů cestujících, byť zpravidla na delší vzdálenost.
Problematika pokut ale není jediný legislativní problém, který by chtělo sdružení dopravních podniků otevřít. Druhým jsou platby přirážek za energii z obnovitelných zdrojů. Od těch byla před zhruba dvěma roky osvobozená drážní doprava jako nejekologičtější způsob cestování, v novele zákona se ale zapomnělo na elektrobusy. Ty totiž na rozdíl od vlaků, tramvají nebo trolejbusů nejsou drážními vozidly a finanční úleva pro ně tak neplatí.
„Nejde o velké peníze maximálně v rámci jednotek milionů korun,“ uvedl Pelikán. Změnu tak požadují spíš pro zjednodušení systému. Není totiž výjimkou, když se nové elektrobusy nabíjejí ze stejného zdroje jako například trolejbusy. Dopravní podniky ale musí elektřinu pro oba druhy vozidel evidovat odděleně, aby u spotřeby elektrobusů měly podklady pro výši takzvaného poplatku za OZE.
