Čtyřsettunový tanker pluje z Týnce nad Labem do Chvaletic (21. března 2015).

Čtyřsettunový tanker pluje z Týnce nad Labem do Chvaletic (21. března 2015). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Lodní dopravci obnovili plavbu po Labi. Teplá zima však řeku znovu uzavře

  • 15
Začátek února přinesl českým řekám oživení. Zvýšení hladiny Labe nad dva metry umožnilo naložit měsíce čekající nadměrné náklady, které mířily po řece do Německa. Slušné podmínky, které tuzemští rejdaři dlouho vyhlíželi, ale nevydrží. Statistiky povodí předpokládají, že nejpozději na konci jara se okno příležitostí pro tuzemskou nákladní plavbu opět uzavře.

Příkladem využití vyššího stavu vody po mnoha měsících sucha je přeprava dvojice osm desítek metrů dlouhých tankerů, které pro nizozemské zákazníky vyrobila loděnice ve Lhotce nad Labem. „Jedna loď byla spuštěna na vodu vloni v létě, na odvoz tedy čekala půl roku. Druhá byla spuštěna v prosinci,“ řekl MF DNES obchodní ředitel loděnice Barkmet Jurij Kulchytskyj.

Rejdaři mají na dosah stamilionové dotace, musí však dovážet do Česka

Ne každý říční dopravce může čekat, až zvýšení hladiny Labe umožní lodím vyplout. Větší část tuzemské nákladní flotily tak nedostatek srážek přinutil podnikat v zahraničí, kde jsou podmínky příznivější. „Musíme dokončit zakázky v zahraničí a pokud voda vydrží, můžeme se vrátit na Labe,“ uvedl ředitel společnost ČSPL Milan Raba. Společnost má konkrétně zájem o přepravu lodního trupu z loděnic v Křešicích, voda by však musela vydržet alespoň do konce dubna.

Lepší ano, ideální ne

Jenže to se letos kvůli velice slabé zásobě sněhu zřejmě nestane. „Povodí Labe očekává, že vodní toky se již během jara dostanou do stavu sucha, menší toky zcela vyschnou. Zásobování z přehrad pro pitnou vodu nebude ohroženo, může však dojít k omezování odběrů pro průmysl a zemědělství. Obchodní plavba v úseku Ústí nad Labem-Hřensko bude prakticky zastavena,“ uvedlo nedávno ke stavu vodních zásob v přehradních nádržích a ve formě sněhu na horách ministerstvo zemědělství.

Ani nyní přitom nejsou podmínky pro plavbu ideální. Ve středu ukazoval vodočet na Labi hloubku 227 centimetrů. Do ideálního vodního stavu, kdy nemusí lodní dopravci nakládat méně zboží kvůli nižšímu ponoru, stále chybí téměř půl metru.

Dní, kdy je možné plout bez omezení, je však v posledních letech stále méně. V posledních šesti letech takzvaná plnosplavnost trvala vždy zhruba měsíc. Roste zároveň počet dní, kdy je kvůli suchu plavba na jediné tuzemské vodní cestě k zámořským přístavům uzavřena zcela. Nejhorší situace přitom panovala v roce 2018, kdy vyplutí kvůli nízkému stavu vody nebylo možné téměř půl roku. Ale ani po většinu zbylého času se plavba ekonomicky nevyplácela. Loňský rok sice přinesl ještě vyšší teploty, ale více srážek, což se odrazilo alespoň na mírném zlepšení podmínek pro nákladní plavbu.

Přísnější předpisy v Německu

Kromě sucha se však tuzemští dopravci musejí potýkat i se zpřísněním pravidel pro řízení lodí převážejících nadměrné náklady u našich západních sousedů. Od loňského listopadu tam totiž změnili pravidla výhledu z kabiny.

Při přepravě velkých ocelových konstrukcí, zásobníků na plyn nebo dalších nadrozměrných nákladů totiž tento náklad omezuje výhled kapitána. „Původní limit 450 metrů před lodí, které tento náklad může zakrývat, se snížil na 250 metrů,“ uvedl spolumajitel Evropské vodní dopravy (EVD) Lukáš Hradský.

Pro velkou většinu lodí konstruovaných pro labskou vodní cestu tak bude do budoucna problém tyto velké zásilky převážet a čeští rejdaři hledají technické možnosti, jak je upravit, aby přísnější pravidla dokázala splnit alespoň část tuzemské flotily.

Zvýšení hladiny Labe umožnilo kromě nadměrných nákladů i rozjezd další přepravy. Zmiňovaná EVD tak třeba zahájila přepravu železného šrotu do Hamburku nebo hnojiv z lovosické Lovochemie.

Deficit spodní vody

Hlavním problémem, proč by sucho z předchozích let mohlo trvat i během letošního roku, je malé množství sněhu, které by řeky zásobovalo vodou během jarních měsíců. Povodí Vltavy tak například odhadlo, že zásoba sněhu je ve srovnání s loňskou bohatou sněhovou pokrývkou třicetkrát nižší, protože sníh se vyskytuje pouze ve vyšších partiích Šumavy.

Problémem je i nedostatek vláhy ve větších podpovrchových hloubkách, který se však vyskytoval i v předcházejících letech.

„Vloni na jaře jsme pozorovali výrazné srážky v Orlických horách, ale průtoky řek se nezvedaly, protože spadlý déšť se vsákl,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

5. dubna 2016