Ve všech 13 zemích Evropské unie, které údaje o leteckém provozu na začátku pandemie nemoci covid-19 zatím zveřejnily, počet leteckých pasažérů v březnu klesl nejméně na polovinu. Velmi prudce, a to o 85 procent, se snížil v Itálii, mezi dalšími zeměmi s největším poklesem je i Slovensko a Slovinsko, kde pokles činí shodně 73 procent.
Letiště Praha vykázalo spolu s berlínskými letišti Tegel a Schönefeld a s letištěm v Mnichově největší procentní pokles odbavených pasažérů. Všechny čtyři letecké uzly jich v březnu měly o 65 procent méně. V absolutních číslech se ale počet cestujících nejvíce snížil ve Frankfurtu nad Mohanem, a to o 3,5 milionu.
Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně, poznamenal ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund. Dodal, že letos v lednu i v únoru byl přitom počet odbavených cestujících na pražském letišti meziročně vyšší, když v obou měsících přesáhl hodnoto jednoho milionu.
S citelným poklesem počtu odbavených cestujících bojovala v březnu všechna klíčová tuzemská letiště určená pro civilní dopravu. Relativně nejmenší úbytek odbavených cestujících zaznamenaly meziročně Karlovy Vary, a sice o 36,5 procenta. Pardubice v březnu meziročně přišly o 62,8 procenta odbavených cestujících. Letiště v Brně a Ostravě na tom byla dokonce ještě hůře než Praha – ztratila 69,4, respektive 76,7 procenta cestujících, uvádí analytik.
Pro ta regionální tuzemská letiště, která už delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících nebo leteckých spojení, může být podle Kovandy zásah koronaviru až likvidační. Zejména pokud by citelný propad letecké dopravy v Evropě i ve světě trval řádově roky.
