„Pohybujeme v pásmu mezi základní a pesimistickou. Nemáme vnitrostátní přepravu, která je motorem oživení letectví ve Francii, Německu nebo v Rusku,“ uvedl ředitel Letiště Praha Jiří Pos. Historicky je navíc v Česku slabý segment pracovních cest zaměstnanců nebo lidí, kteří létají návštěv přátel.
Se třemi miliony odbavených cestujících je nicméně výsledek letošní letní sezony mnohem optimističtější než srovnání s loňskem, kdy počet pasažérů v období od dubna do října nepřekonal jeden milion. Optimisticky vypadala říjnová čísla, která překročila předpoklad o sedm procent. Naději silnějšího konce roku nyní ale zchladilo rozšíření varianty omicron, která okamžitě ovlivnila letecký provoz do Česka.
„V neděli došlo k poklesu load factoru o deset procent,“ uvedl Pos. Zatím ale není jisté, jak se rozšíření nové mutace o jejíž nebezpečnosti zatím panují dohady vliv. Zatím ale na informace o jejím šíření nezareagovaly letecké společnosti rušením kapacit.
Cestující chtějí soukromí. Vzdušná kupé jsou na vzestupu |
Přestože byl z hlediska provozu říjen příjemným překvapením, i tento měsíc Česká republika za evropským průměrem citelně zaostávala. Zatímco ve srovnání s předkrizovým rokem 2019 bylo Česko v počtu přeletů letadel na 61 procentech, evropský průměr byl o 20 procentních bodů vyšší,“ uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas.
Větší podíl cestujících k moři
Kvůli nové mutaci není zatím nutné rušit vánoční pobyty, říká šéfka asociace |
Kvůli úbytku cestujících na pravidelných linkách se během léta do popředí dostaly charterové lety objednávané cestovními kancelářemi na přepravu jejich zákazníků k moři. Zatímco u pravidelné dopravy klesl počet cestujících proti roku 2019 na sedm procent, turistů na charterových spojích zůstalo 12 procent. Do této statistiky navíc nejsou započítávány lety tuzemských aerolinií Smartwings, které během léta část kapacit v letadlech prodávají cestovním kancelářím a zbytek letenek napřímo, jsou tudíž počítány mezi linkové dopravce.
Nejčastějším cílem a letištěm, odkud cestující do Prahy přilétali, se stal nizozemský Amsterdam. To je podle Pose dáno zejména aktivitou nizozemského leteckého dopravce KLM, který se snažil udržet i během nejstriktnějších lockdownů co největší počet letů. „Amsterdam tak byl jediným vitálním přestupným bodem na linky po Evropě i do zámoří,“ uvedl Pos.
Podobným způsobem postupovaly i Qatar Airlines a Turkish Airlines, které podle statistik leteckých dispečerů byly vůbec nejčastějšími návštěvníky v českém vzdušném prostoru. I u nich přitom počet přeletů citelně poklesl, o zhruba čtvrtinu u katarské společnosti a o více než třetinu u společnosti s hlavní základnou na Atatürkově letišti v Istanbulu.
Ve srovnání s tím se počet letů tuzemských Smartwings, které i přes pokles zůstaly s náskokem největším leteckým dopravcem na pražském letišti, proti předkrizovému roku smrskl o 67 procent. Smartwigs včetně dceřiných ČSA tak na Ruzyni během léta odbavily třetinu výkonů. Druhá pozice s deseti procenty pak připadla irským nízkonákladovým aerolinkám Ryanair a třetí pozice s pěti procenty Lufthanse.
Podle Pose je právě absence silného dopravce bázovaného na pražském letišti jedním z hlavních důvodů, proč je předpověď leteckého vývoje v Česku o něco pochmurnější než ve zbytku Evropy. „To, co nám zásadně chybí se srovnání s obdobím před deseti lety je bázovaný dopravce, který by generoval přiměřený objem tranzitní dopravy. Čekáme proto, jak dopadne restrukturalizační program Českých aerolinií, nebo čekáme na chování Eurowings, které rovněž mají potenciál,“ doplnil ředitel Letiště Praha.
