Dva únorové případy přitáhly opět pozornost k technickému stavu tuzemských lanovek. Největší rána nicméně přišla loni v listopadu, kdy během havárie visuté lanovky na libereckém Ještědu zemřel průvodčí.
Na základě šetření Drážního úřadu, který má mimo jiné na starosti prevenci drážních vozidel, mezi něž se kromě vlaků a trolejbusů v tuzemsku řadí i lanovky, upadá schopnost lanovkářů řešit mimořádné situace vlastními silami, ačkoliv jim to ukládá vyhláška.
„U provozovatelů lanovek nevidíme ty návyky jako dříve. Tehdy měli desítky lidí, kteří okamžitě začali dělat nějaká opatření. Dnes se provozovatel zbavuje odpovědnosti, jednoduše zavolá záchranné složky a čeká se, až přijedou,“ uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.
Drážní úřad podle něj bude muset daleko lépe kontrolovat, jak kvalitně mají jednotlivé areály připraveny evakuační plány pro případ mimořádných událostí. Schopnost skiareálů stáhnout cestující z lanovek bez asistence hasičů by totiž měla být všeobecným pravidlem, a nikoli výjimkou.
Ze zákona mají dvě hodiny
Prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka nicméně tvrdí, že Drážní úřad hodnotí připravenost lanovkářů příliš přísně. Kromě zmiňovaného případu z Loučné nad Desnou všechny ostatní evakuace proběhly do zákonem stanovených dvou hodin.
„Každá lanovka má zpracovaný evakuační plán. Jednak je to podmínka uvedení lanové dráhy do provozu, a jednak musí mít udržované a zrevidované evakuační sety a jednou za rok podle evakuačního plánu se musí uskutečnit nácvik záchranné akce,“ vysvětluje Juračka.
Evakuační plán přitom skiareály spouštějí ve chvíli, kdy selžou ostatní způsoby záchrany cestujících. Například při výpadku elektrické energie je možné k pohonu lanovky nouzově použít dieselový náhradní motor nebo je možné lanovku vyprázdnit takzvaným manévrováním. Při něm se nechá dopravní lano spouštět vzad prostřednictvím hmotnosti naložených sedaček a manuálním ovládáním brzdných systémů.
V Jeseníkách se zasekla lanovka, hasiči dostali dolů desítky lidí |
Pokud zmíněná opatření nepomohou nebo jako v případě Loučné nedostanou na zem všechny cestující, přicházejí na řadu horolezecké techniky a evakuační plán. Ten doposud řada tuzemských skiareálů zvládá vlastními silami bez využití hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému.
„Evakuaci nacvičují všichni zaměstnanci společnosti pravidelně jednou ročně pod dozorem certifikovaného školitele. Již jsme provedli i několik společných cvičení s obsazením celé lanovky figuranty,“ řekl MF DNES Luděk Kohout ze skiareálu Klínovec. Podle něj by areál povolal záchranné složky jen v případě, že by bylo ohroženo zdraví nebo život cestujících.
Samotná evakuace probíhá tak, že zachránce vystoupí po žebříku na nejbližší podpěru (sloup lanovky) a odtud sjíždí za pomoci kladky po dopravním laně k zavěšeným sedačkám. Na sedačkách pak zajistí jednotlivé cestující a po jednom je spouští na zem.
Podle zkušeností Drážního úřadu mají lépe zpracované postupy pro tyto mimořádné situace velká lyžařská střediska, ve kterých se nachází více lanovek. Provozovatelé lyžařských středisek sice mají povinnost předkládat evakuační plány správnímu úřadu, tím jsou ale v případě lanovek jednotlivé obce. A ty mají podobně jako majitelé vleků a areálů zájem na tom, aby lyžařská střediska fungovala. Zejména poté, co kvůli covidu byly dvě sezony výrazně slabší než obvykle.
