Resort dopravy ve splavňovacích plánech před čtyřmi roky přibrzdil posudek Správy národního parku České Švýcarsko. Přestože výstavba děčínského jezu patří mezi obecně prospěšné stavby, hlavní projekt na tuzemských řekách dosud brzdila zjednodušeně řečeno neschopnost nenápadné rostlinky osídlit i jiná stanoviště než ta v okolí plánovaného vodního stupně.
Vypořádat se s námitkami ekologů a získat kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) se Ředitelství vodních cest nedaří už sedmnáct let. „Neznamená to, že můžeme automaticky připravovat novou dokumentaci EIA. Musíme k tomu dostat pokyn od ministerstva dopravy na základě jednání ministra Martina Kupky s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou,“ uvádí ředitel vodních cest Lubomír Fojtů.
Zatímco posudek správce parku České Švýcarsko možnost plnohodnotného přesídlení drobnokvětu a dalších organismů spadajících takzvaného biotopu 3270 vylučoval, experimentální prověřování vedené společností Well Consulting původní verdikt zpochybňuje.
Společnost posuzovala například šest experimentálních ostrůvků vytvořených prohrábkami na řece, které srovnávala s německou a francouzskou zkušeností při revitalizaci řeky Ybbs, při obnovení záplavového území na Labi u vesnice Lenzen v Brandenbursku nebo revitalizaci původního řečiště Rýna u města Kembs. Během těchto projektů se totiž náhradní stanoviště pro záplavové rostliny podařilo vytvořit.
Povodně kvítku pomohou
Podle studie, kterou financovala Technologická agentura ČR, se dá přirozený břeh s kolísající výškou hladiny obnovit. A to tím, že se na vybraných částech toku odstraní protipovodňové hráze nebo břehové opevnění tam, kde rozlévání řeky nezpůsobuje významné škody (lesy, pole). Případně je možné vybudovat boční ramena řeky.
„Při povodňových stavech tak dochází v závislosti na místě provedení opatření k eroznímu působení, přirozenému přesunu materiálu v rámci plochy a vytváření typických říčních struktur, jako jsou náplavy, bažiny, podmáčené lesy a jiné,“ uvádí se ve studii. Právě tato prostředí jsou přitom pro život chráněných rostlin vhodné.
Otevírá se labská cesta k moři: je třeba obejít ekology a přemístit rostliny |
Pěstování rostlinek a stavby ostrůvků nejsou samoúčelné. Vedou totiž k zisku mnoha miliard korun. Právě dostavbou děčínského jezu totiž ministerstvo podmínilo další investice do plavebních stupňů a dalších zásahů na zlepšování parametrů splavnosti tuzemských řek. Zjednodušeně totiž nemá smysl investovat, aniž by přímo na hranicích s Německem zůstávalo úzké hrdlo, kvůli kterému nelze několik měsíců z každého roku plout.
„Z našeho pohledu je projekt Plavební stupeň Děčín, na rozdíl od kanálu Dunaj–Odra–Labe, realistickým, ekologicky obhajitelným projektem, jehož význam, spočívá nejen v možnosti přemístit část nákladní dopravy na vodu, ale i v otevření další dopravní cesty, po které budeme v budoucnu moci dopravovat do České republiky ropu a zkapalněný plyn,“uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Úplně snadné to ale resort dopravy mít nebude, přestože zadavatelem studie byly kromě něj i resorty zemědělství a životního prostředí. Zatímco doprava plánuje dohodu na harmonogramu dalších příprav, životní prostředí mluví o oponentním posudku.
„V podobných případech je vždy standardem vypracovat oponentní posudek. Protože byl projekt zadáván společně s ministerstvy dopravy a zemědělství, bude následně projednán v meziresortním řízení,“ uvedl mluvčí úřadu Ondřej Charvát.
