„Koridor DOL je zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí,“ píší vědci ve společném prohlášení. Vláda svůj záměr prý s odborníky neprojednala, vadí vědcům. Pod dokument se podepsalo osm desítek předních českých odborníků.
Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území.
Prohlášení odborníkůk projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe
Vláda schválila první přípravy kanálu Dunaj-Odra u hranic s Polskem |
S ohledem na závěry Studie proveditelnosti i odborných studií je zřejmé, že projekt by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí, stojí v prohlášení.
„Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality. Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil,“ uvádí vědci.
První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.
Potřebuje vodu a půdu, ne tuny betonu
Problémem je obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance české krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti řek. Podle signatářů prohlášení je v takové situaci plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem.
„V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest,“ vysvětlují vědci.
Kanál Dunaj-Odra-Labe. Mapa, kudy by měl kanál vést.
V oblasti plánovaného koridoru se také nacházejí biologicky cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality v soustavě Natura 2000, a mnohé jsou chráněny českou legislativou. Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území nenávratně zničil.
Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají.
Martin RulíkČeská limnologická společnost, a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého
„Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky,“ říká Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Myšlenky Třetí říše
Podle přírodovědců je projekt mimo dobu. Už historicky se o něm několikrát uvažovalo, ale nikdy se nedotáhl do konce.
„O tomto projektu vážně uvažovali už za Rakouska-Uherska. Na jeho realizaci tlačila i Třetí říše. Do těch dob také myšlenkově přesně zapadá. Jde bohužel opačným směrem, než kam nás tlačí potřeby dnešní doby. V čase klimatické změny potřebujeme řeky a krajinu ozdravit, ne zalít nejhodnotnější ornou půdu a poslední zbytky cenné přírody intenzivně využívaných nížin dalšími megatunami betonu,“ dodává Robert Tropek z České společnosti pro ekologii a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe? Jako kolonizace Marsu Českem, zlobí se opozice |
Vědci tak v závěru upozorňují, že kroky ve prospěch projektu DOL jsou krajně nezodpovědné. Navíc je v případě projektů takového rozsahu, kdy mají zásadní vliv na celé regiony Česku i okolních států, potřeba široká odborná i společenská diskuze s řadou odborných studií a dalších podkladů.
Prohlášení podepsalo osm desítek vědců. Kromě děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, k nim patří například ředitel Biologického centra Akademie věd (AV) Libor Grubhoffer, ředitel Botanického ústavu AV Jan Wild, Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Michal Marek, který vede Ústav výzkumu globální změny AV, a další zástupci akademické sféry a odborných organizací.
Rozhodnutí vlády už v pondělí odsoudili ekologové a také zástupci opozice. Kromě ničivého dopadu na přírodu podle kritiků nedává projekt smysl ani z ekonomického hlediska. Zastánci koridoru naopak tvrdí, že by přinesl ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Proti výstavbě koridoru vznikla také petice.
Zemanův sen
Projekt prosazuje prezident Miloš Zeman. Výstavba kanálu je jeho prioritou už od jeho prvního zvolení hlavou státu v roce 2013. Od té doby o něm jednal jak se zástupci sousedních zemí, tak s představiteli Evropské unie. Chtěl, aby byl projekt financován z evropských zdrojů. Příprava projektu tak na ministerstvu dopravy začala v době úřednické vlády Zemanem pověřeného premiéra Jiřího Rusnoka. Zasazoval se za ni tehdejší ministr dopravy, dnes Zemanův poradce, Zdeněk Žák.
Přípravě se pak věnovaly i další vlády a ministři dopravy za ANO. Zájem investovat do kanálu projevili před časem i Číňané. Dohodu na přípravě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe Zeman inicioval také mezi čínskou státní společností SINOHYDRO a českou společností DOE Europe SE, kterou podepsali na Česko-čínském ekonomickém fóru za účasti prezidenta Číny Si Ťin-pchinga v roce 2016.
