Celková částka lze ale těžko vyčíslit. Podle údajů ministerstva se nově postaví 700 až 800 kilometrů nových tratí. Dalších 400 bude modernizovaných. "Investiční náklady na kilometr jsou dány typem terénu," uvedl náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Úseky v rovině vyjdou levněji než ty v kopcovitém terénu, kde je vyšší podíl mostů nebo tunelů.
Podle Šlegra je ale cena za jeden kilometr rychlotrati srovnatelná s kilometrem dálnice. "Nejedná se o stavby, které by se z tohoto pohledu vymykaly náročnosti investic do dopravní struktury, které jsou realizovány již v současnosti," uvedl.
Problémy s investicemi se nepředpokládají
Také ministr dopravy Aleš Řebíček předpovídá dobrý průběh investic. "Problémy s investicemi mohou vzniknout u jakéhokoli projektu, ale u takto nadnárodního je nepředpokládám. Peníze jsou vždy jen otázkou priorit a tento typ projektu ve chvíli, kdy se přiblíží realizace, jistě bude mít prioritu docela vysokou," uvedl Řebíček.
"Evropa je na nohou, poptávka po rychlém spojení bude narůstat a nebe má také nějakou konečnou kapacitu. Proto se už dnes přemýšlí o nových možnostech," vysvětlil důležitost rychlotratí Řebíček.
Česko je závislé na evropských konceptech
Podle ministra jsou vysokorychlostní tratě nadnárodní projekt. Napojují se na obdobné tratě v zahraničí. "Jako takový ho je jistě třeba brát vážně, ale stejně tak je třeba počítat s tím, že to není záležitost třeba příštích pěti let," uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček.
"S realizací tratí počítá ministerstvo v období po dokončení v současnosti čtyř tranzitních železničních koridorů, což má být kolem roku 2016," dodává Petr Šlegr.
Souvislost rychlotratí v Česku s plány v ostatních zemích zdůrazňuje také děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. "Naše území je tak malé, že vysokorychlostní trať musí být součástí evropské sítě. Ministerstvo to má dobře naplánované," uvedl. Tvrdí, že tratě není možné budovat nezávisle na evropských konceptech.
Vlaky pojedou i 360 kilometrů v hodině
Rychlost se na nových tratích bude zvyšovat postupně. V připravovaném tunelu z Prahy do Berouna bude možné jet rychlostí až 300 kilometrů v hodině. "Speciální tratě na rychlost až 360 kilometrů v hodině přicházejí v úvahu zejména v úseku mezi Drážďanami, Prahou, Brnem a Ostravou," uvedl Šlegr.
Nejprve na vhodných modernizovaných úsecích pojedou zhruba 200 km/h, rychlost zvýší, až budou k dispozici vhodné dlouhé úseky nových tratí.
To naznačuje způsob, jak budou nové tratě vznikat. Vysokorychlostní železniční systém nebude sestaven pouze ze speciálních vysokorychlostních tratí. V méně zatížených úsecích budou využity tratě konvenční železniční sítě, modernizované na vyšší rychlosti.
Novostavby se objeví především v úsecích, kde se na současné tratě další vlaky "nevejdou", tedy zejména v příměstských úsecích.
Jízdenka za tisíce
Někteří se už se nyní hrozí toho, kolik cesta vlakem bude stát. Ministerstvo ani odborníci tyto obavy však vyvrátit nemohou. Ceny se budou pohybovat v řádech tisíců a přiblíží se letecké dopravě.
"Bude to alternativa k leteckému spojení mezi evropskými městy. Protihodnotou bude vyšší komfort, odpadne cesta na letiště a podobně. Je to konkurence letecké dopravě, takže i cena musí být volená v této podobě," uvedl Petr Moos.
V Česku se testuje AGV
Na českých kolejích už se konkurence pro letadla projíždí zhruba jeden měsíc. Až do září se na zkušební dráze nedaleko Cerhenic u Kolína testuje francouzský rychlovlak AGV. - čtěte více o testovacích jízdách
