Vedení Brna začalo jednat se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT) o tom, zda by nemohl v budoucnu moravskou metropoli se světem propojovat futuristický dopravní systém známý jako hyperloop (česky „hypersmyčka“).
Bratislava-Vídeň za pár minut. Zamíří Hyperloop na Slovensko? |
Laicky řečeno jde o „potrubní poštu pro lidi“. Tedy podtlakový trubkový tunel, ve kterém by se rychlostí okolo tisíc kilometrů v hodině pohybovaly kapsle s lidmi poháněné lineárními indukčními motory (více o konceptu čtěte zde).
Výhody tohoto řešení jsou zřejmé: Do Prahy to dnes vlakem trvá dvě a půl hodiny, ve Vídni jste o hodinu rychleji. Hyperloop by teoreticky měl zvládnout tyto trasy v jednotkách minut.
Nevýhody jsou ale ještě zřejmější: Jedná se o systém, který je stále ve fázi rozvíjejícího se konceptu, nikde v reálu zatím nefunguje a část odborníků zpochybňuje jeho ekonomickou i technologickou proveditelnost.
Napojení na Bratislavu i Vídeň
Brněnský náměstek pro oblast chytrých měst Jaroslav Kacer (TOP 09), zdůvodňuje celou akci právě v tomto kontextu. „Desítky let stará technologie vysokorychlostní železniční trati má propojit Brno s Prahou podle aktuálních plánů v roce 2040. Stojí za to zkusit, jestli by to nešlo tímto způsobem i dříve,” vysvětluje Kacer. Výsledkem prvních schůzek ale dosud žádné podepsané smlouvy ani memoranda mezi Brnem a HTT nejsou.
Zatímco ve vysokorychlostních tratích podle Kacera Česko zaspalo, v nové potencionálním způsobu dopravy by tak díky brzkým kontaktům mohlo být naopak od začátku v centru dění.
O uvedení nápadu do provozu se momentálně snaží tři společnosti včetně iniciativy. Vzhledem k tomu, že HTT už letos v březnu zahájilo spolupráci se slovenským ministerstvem dopravy (kolegové z Technetu psali zde), kontaktoval Kacer už dříve právě tuto firmu. Ve čtvrtek se potom spolu s náměstkem pro dopravu Matějem Hollanem (ŽítBrno) a primátorem Petrem Vokřálem (ANO) sešel s šéfem HTT pro Evropu Andresem de Leonem.
Podle Kacera se jako první trasy nabízelo spojení s trojúhelníkem Bratislava-Vídeň-Budapešť. „A samozřejmě také do Prahy,“ dodává náměstek.
Když šéf Tesly a SpaceX Elon Musk v roce 2013 koncept představoval (a poskytl ho ostatním volně k uchopení), jako příklad využití uvedl spojení na delší vzdálenost. Hypersmyčka měla spojovat přibližně šest set kilometrů vzdálené kalifornské metropole Los Angeles a San Francisco. Řešení tak mělo mít své místo někde mezi rychlovlakem a letadlem.
V Brně by se chtěli podílet na vývoji
Kacer si podle svých slov uvědomuje fázi, ve které se nápad momentálně nachází. Tedy, že se jedná o počáteční fázi vývoje. I z toho by podle něj mohlo Brno těžit. „Vědecko-průmyslová komunita okolo hyperloopu je už nyní poměrně velká. A bylo by určitě dobře, dostat část vývoje do Brna a využít zdejší univerzitní i podnikové kapacity,” říká Kacer.
I v případě, že by se nakonec celý projekt vyvinul jinak, mohlo by podle náměstka Kacera Brno těžit už ze samotné snahy o vývoj nového dopravního systému. Nabízí v menším měřítku analogii ke kosmickému nebo vojenskému výzkumu, který „bokem” zplodil mnoho významných civilních inovací a okolo nich sdružených firem.
Sám Kacer ale věří, že iniciativa okolo „hypersmyčky” se skutečně naplní. Poslední dobou skutečně přicházejí zprávy o pokrocích, tím asi nejkonkrétnějším byla zatím omezená zkouška společnosti Hyperloop One (konkurent HTT) v nevadské poušti (na video se můžete podívat zde).
Kromě toho, že se jednotlivé společnosti věnují vývoji a testování, obráží jejich zástupci představitele vlád a měst v různých částech světa. Brno je tak prvním významným českým partnerem, se kterým navázala některá z firem kontakt.
