Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je potřeba s budovou dále pracovat, protože degradace je rozsáhlá. Nejsložitější ze všeho je stav technologie objektu a nepřetržité zatékání z magistrály, které se ze spodní části dá jen velmi složitě zasanovat,“ řekl iDNES.cz generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Technologicky nejschůdnější varianta by totiž byla na magistrále zastavit provoz a střechu haly, která se nachází pod ní, kompletně opravit. To ale s ohledem na významnost této dopravní tepny je jen obtížně představitelné.
Hala musí zůstat beze změn
V současnosti tak Správa železnic vyjednává s Technickou správou komunikací o navrácení ploch střechy odbavovací haly, na které se v současnosti nachází parkoviště a které železničáři potřebují pro plánovanou opravu budovy. Dále se v místě magistrály počítá s přechodem pro chodce, který by umožnil průchod pěších přímo do původní Fantovy budovy.
S tím počítala i nedávno uskutečněná architektonická soutěž, ve které vyhrál návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects charakteristický dřevěnou střešní konstrukcí, která měla nahradit dolní část nynější odbavovací haly a zastřešit prostor Vrchlického sadů před hlavním nádražím.
Po vyhlášení soutěže ale národní památkový ústav uvedl, že nová odbavovací hala ze sedmdesátých let minulého století je součástí komplexu s dominantou secesní Fantovy budovy a že se z tohoto titulu i na ni vztahuje památková ochrana.
To ale neznamená, že hala vystavěná podle návrhu architektů kolem Jana Bočana musí zůstat v nezměněné podobě. Příkladem je například shození stropu a vytvoření prostupu dolů z kavárny v centrální kopuli do koridorů pro průchod cestujících směrem k nástupištím.
„Co se uvidí v rámci nové odbavovací haly, to teprve uvidíme. Právě začínáme,“ uvedl ředitel Svoboda s tím, že nyní je aktuální dopracování architektonické studie, na základě které se rozhodne, jakým způsobem a v jakém rozsahu původní halu bude možné opravit.
Nový Hlavák ukousne místo pro cestující. Stávající hala je v havarijním stavu |
Zatékání do nové haly je pozůstatek nezvládnuté opravy, kterou zadal ještě původní majitel nádraží, České dráhy. Ty se kvůli nedostatku vlastních peněz v roce 2003 dohodly se společností Grandi Stazioni, že prostředí největší železniční stanice v Česku obnoví, halu doplní obchody a zrenovuje historickou budovu výměnou za mnohaletý pronájem pražského nádraží a příjmy z tamních komerčních prostor. Přestože součástí smlouvy byly úpravy odbavovací haly, sanace prosakující vody součástí tehdejší dohody nebyla.
Další odklad v opravách představovala výše uvedená architektonická soutěž, která dávala uchazečům o architektonické řešení „Nového Hlaváku“ poměrně široký prostor, jak s odbavovací halou naložit. Vítězný návrh tak s její velkou částí už nepočítal, když předpokládal, že se prostor otevře zhruba od nynějších dělících sloupů na pomezí spodního a horního patra odbavovací haly. Následné stížnosti na omezení krytého a vytápěného prostoru pouze na horní červenou část pak Správa železnic žehlila ujištěním, že v této části plánuje zrušit obchody a další komerční prvky, aby byl prostor pro čekání cestujících větší.
Do podoby promluví cestující
V dopracování vítězného návrhu by se alespoň podle slibu Správy železnic měly odrazit i výsledky průzkumu, který si mezi návštěvníky hlavního nádraží nechali železničáři zpracovat. Ten obecně hodnotil snahu o modernizaci návrhu i vybrané řešení za přínos, proti budoucí podobě se vymezilo zhruba 28 procent oslovených. Těm přitom jen minimálně vadilo to, že součástí plánu je i zbourání staré haly, což uvedlo jen osm procent dotázaných.
Zhruba pětina hodnotila novou podobu hlavního nádraží jako nepraktickou a nevhodnou do místních klimatických podmínek a přesné polovině nespokojených respondentů se nelíbila nejvýraznější myšlenka vítězného studia, tedy výstavba dřevěné a částečně prosklené střechy umožňující průhled od Vrchlického sadů na panorama Fantovy budovy. Tento pohled by ale povinnost zachování haly ze sedmdesátých let v její nynější podobě silně omezila.
