Ceny za občerstvení nemohou nijak ovlivnit ani České dráhy, přestože jsou restaurační vagony řazeny na jejich spojích.

Ceny za občerstvení nemohou nijak ovlivnit ani České dráhy, přestože jsou restaurační vagony řazeny na jejich spojích. | foto: Jan Markovič, iDNES.cz

Guláš ve vlaku může stát i tři stovky

  • 91
Třetinka točené plzně za 29, ale i za 78 korun, guláš za 115, ale také za 273 Kč. I s takovými rozdíly se potká cestující, který se jde občerstvit do jídelního vozu ve vlaku. Pokaždé přitom sedí v českém voze a útratu platí na účet společnosti Jídelní a lůžkové vozy (JLV).

Záleží však na tom, kterým vlakem cestuje, a v některých případech i na tom, ve které části trasy se právě nachází.

Třeba v mezinárodním vlaku EC Vindobona zaplatí v úseku od německé hranice po Prahu za "řízek XXL s opékaným bramborem" 323 Kč, mezi Prahou a Brnem ho však stejné jídlo stojí díky akci Happy Hour o stokorunu méně. Za Brnem už však opět platí vyšší cenu.

Podobná pravidla platí i u dalších položek jídelního lístku na této trase. "Tuto nabídku jsme zavedli v úseku, kde je nejvyšší podíl české klientely," vysvětluje Kateřina Topinková, která má v JLV na starosti marketing.

Sleva tak alespoň částečně zmírňuje vysoké ceny na spojích do Německa, Rakouska a Maďarska. "Ty kopírují zahraniční cenovou politiku států, kterými vozy projíždějí. Zároveň jsou stanovovány s ohledem na konkurenční poskytovatele restauračních služeb," doplnila Topinková.

České jídelní vozy totiž nejsou jedinými, s nimiž se cestující na mezinárodních vlacích jedoucích přes Česko setkají. Na některých spojích jezdí také maďarská nebo německá restaurace, na rozdíl od české však u nich není možné na internetu zjistit ceny jídel a nápojů.

Levně v pendolinu
Ceny za občerstvení nemohou nijak ovlivnit ani České dráhy, přestože jsou restaurační vagony řazeny na jejich spojích. "Pokud by vlastník vozu (např. České dráhy, pozn. red.) chtěl ceny regulovat, musel by provozovateli restaurace uhradit případný propad tržeb," říká Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení drah.

Podle něj není ani možné přizpůsobit ceník území státu, po jehož tratích vlak zrovna jede. "Změna cen třeba na česko-německé hranici skutečně není možná," doplnil Šťáhlavský. I proto vychází návštěva jídelního vozu nejlevněji ve vlacích směřujících do Ostravy a na Slovensko, které také provozuje JLV.

Levné je také pendolino a jídelní vozy, které má v pronájmu od drah společnost Urblík. Ta je provozuje na vnitrostátních rychlících a expresech. Samotné vagony jsou však ve vlastnictví Českých drah, které hradí veškeré náklady spojené s jejich provozem, údržbou a případnými modernizacemi.

Zatímco Urblík platí drahám nájem, smlouva s firmou JLV, ve které mají dráhy 40procentní podíl, je nastavena jinak. "České dráhy si servis v těchto vozech najímají, zároveň ale dostávají tržby za jejich provoz pouze v zahraničí," popisuje na obchodní model Šťáhlavský.

Podle něj nyní dochází k přehodnocování smlouvy. Samotným jídelním a lůžkovým vozům se daří. V loňském roce utržily 365 milionů korun, což je téměř o sto milionů více než v roce 2006.

Čistý zisk však činil pouze 6,5 milionu oproti dvanácti milionům v předchozím roce. Do rodiny JLV patří také síť obchodů Pont či výroba baget Dundee.