Motivace zločineckých gangů je jasná: skrze vydírání získat od poškozených subjektů výkupné za navrácení zcizených dat. Údaje britské advokátní kanceláře HFW ukazují, že přepravci musí na boj proti kybernetickým útokům vynakládat stále více finančních prostředků, píše BBC.
Jen mezi lety 2022 a 2023 se průměrné náklady přepravní firmy na řešení hackerských útoků zdvojnásobily na 550 tisíc dolarů (asi 12,1 milionu korun). Od té doby se navíc tato částka ještě zvýšila. Podle kanceláře HFW nyní průměrná požadovaná suma ze strany organizovaných skupin činí dokonce 3,2 milionu dolarů, což je v přepočtu asi 70 milionů korun.
CIA má systém schopný bez poškození vyřadit z provozu velké lodě. Jak funguje? |
„V těchto případech nejčastěji figurují organizované skupiny z Nigérie. Ty mají v posledních letech na svědomí mnoho sofistikovaných útoků. Opakovaně se jim daří nabourávat komunikaci mezi dvěma stranami, získávat citlivé informace, a dokonce i ovládat celé podnikové počítačové systémy,“ upozorňuje právník Henry Clark z britské advokátní kanceláře HFW.
Přepravní firmy jako ideální cíl
Zločinecké gangy těží mimo jiné z toho, že právě po moři se přepravuje až 80 procent světového obchodu. Firmy si navíc nemohou dovolit téměř žádné časové ztráty. Pro gangy jde tedy o ideální cíl k vydírání. Každý den navíc znamená i milionové ztráty a narušení původně naplánovaných dodavatelských řetězců.
Hackerský útok na Írán. Izrael se naboural do jeho vysílání a vyzval lidi k protestům |
Organizované skupiny z Afriky těží mimo jiné z nových technologií, které jim otevírají dveře. Nejčastěji se rejdaři musí potýkat s ransomwarem, a tedy typem škodlivého softwaru, který blokuje přístup k datům. Šíří se přes e-mailovou komunikaci, nebezpečné internetové odkazy i nejrůznější infikované webové stránky.
Za útoky stojí i skupiny z Ruska či Íránu
Kromě zločineckých gangů z Afriky však podle BBC stojí za mnohými hackerskými útoky také skupiny z Číny, Íránu či Severní Korey. I kvůli stále trvající válce na Ukrajině se hojně angažují také skupiny z Ruska.
Mezinárodní námořní organizace postupně zpřísňuje požadavky na zajištění kybernetické bezpečnosti lodí. Změny se ale dějí jen pomalu. Průměrné stáří kontejnerové lodi je aktuálně 22 let a jejich modernizace je běh na dlouhou trať. Provozovatelé ji nemají příliš v oblibě, neboť znamená odstavení plavidla z provozu i na několik měsíců.
Obchodní loď hoří u Jemenu po útoku drony a granátomety. Podezřelí jsou Húsíové |
„Pozitivní však alespoň je, že povědomí o kybernetických hrozbách postupně stoupá. Navíc očekávám, že v dalších letech poroste ještě víc. I proto jsme na tom aktuálně lépe než třeba před šesti lety,“ uzavírá pro BBC expert John Stewpert ze společnosti ICS.
