Hnutí flygskam získalo proslulost loni. Letecký průmysl v návaznost na něj začal úzce sledovat trendy v zemích jako Švédsko a Německo, kde má kampaň výraznější dopad.
„Pozorujeme souběh několika příčin, jako je daň z letecké dopravy ve Švédsku, slabá švédská koruna či umírnění obav o vývoj hospodářství, ale také debata o změnách klimatu,“ uvedl mluvčí společnosti Swedavia Robert Pletzin. Dodal, že úbytku cestujících předcházel jejich rekordní počet v roce 2018 a výrazný nárůst v předcházejících letech.
Loni desítka švédských letišť odbavila 40 milionů cestujících, což bylo o dva miliony méně než předchozí rok. Na vnitrostátních letech meziročně ubylo devět procent pasažérů, jejich počet klesl už druhý rok za sebou.
Podobný trend lze sledovat i v Německu, kde průmyslová skupina ADV letos očekává o 2,9 procenta méně vzletů a přistání.
Flygskam proslavila Greta Thunbergová
Hnutí „studu z létání“ vzniklo v roce 2017, kdy švédský zpěvák Staffan Lindberg oznámil, že se už letadly přepravovat nebude, a rozšířilo se vlivem celosvětové debaty o globálním oteplování. Švédská aktivistka Greta Thunbergová loni přeplula na jachtě Atlantik právě proto, aby se vyhnula cestě letadlem.
Hnutí „Stydíme se za létání“ by mohlo snížit růst v letecké dopravě |
Swedavia se o hnutí ve svém prohlášení nezmínila, uvedla však, že všechna její letiště budou mít v letošním roce nulovou uhlíkovou stopu.
Investiční společnosti Exane BNP Paribas v listopadu konstatovala, že evropské aerolinky jsou pod zvýšeným tlakem, protože někteří zákazníci se ohlížejí po jiných způsobech dopravy.
Vliv hnutí vzbudil i reakci leteckého průmyslu. Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v listopadu oznámilo, že spouští kampaň, která má očistit negativní povědomí o letectví a propagovat snahy tohoto odvětví o omezení emisí uhlíku.
