Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol řekl, že současná ropná krize je největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.
V první linii jsou podle něho asijské země, které jsou závislé na energii z Blízkého východu. Jako příklad jmenoval Japonsko, Jižní Koreu, Indii, Čínu, Pákistán a Bangladéš. „Pak se to dostane do Evropy a Ameriky,“ dodal.
Co se může dít v Evropě
Pro Evropu „můžu říct, že brzy uslyšíme zprávy, že některé lety z města A do města B by mohly být zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva“.
„Kdysi existovala skupina Dire Straits,“ řekl Birol s odkazem na britskou kapelu, která slavila největší úspěch v 80. letech. Anglické sousloví dire straits lze do češtiny přeložit například jako ‚krajní nouze‘, případně ‚zoufalá situace‘. „Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ uvedl.
Které aerolinky chystají opatření:Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Důvodem jsou rostoucí ceny leteckého paliva a také spory s odborovými svazy zaměstnanců. Společnost Ryanair Holdings uvedla, že dodavatelé leteckého paliva zaručují dodávky minimálně do poloviny května, i když situace zůstává nestabilní vzhledem k vývoji války na Blízkém východě. Ředitel společnosti Virgin Atlantic Airways v úterý uvedl, že podle jeho odhadů jsou zásoby leteckého paliva zajištěny na zhruba šest týdnů, než se situace začne zhoršovat. |
Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet,“ řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.
Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země, žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval.
Chystáte se letos letadlem na dovolenou?
Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty.
Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu. Touto vodní cestou před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
Nyní v oblasti panuje příměří. Po prvních mírových jednáních mezi USA a Íránem, které nepřinesly hmatatelné výsledky, se podle dostupných informací chystají další ještě v tomto týdnu.
Lufthansa má potíže i se zaměstnanci
Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale odstaví 27 letadel svých ztrátových regionálních aerolinek Lufthansa CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to dnes oznámil v tiskovém prohlášení, kde za důvod označil rostoucí ceny leteckého paliva a spory s odborovými svazy zaměstnanců ohledně kolektivních vyjednávání. Deník Bild poznamenal, že rozhodnutí Lufthansy znamená konec aerolinek CityLine.
„S ohledem na výrazný růst cen kerosinu, které se ve srovnání s obdobím před íránskou válkou více než zdvojnásobily, a také kvůli další zátěži související s pracovněprávními spory, částečně urychlujeme zavádění korporátní strategie,“ uvedla německá letecká společnost. Ta v tomto týdnu shodou okolností oslavuje sté výročí svého založení, zároveň ale čelí rozsáhlým stávkám palubního personálu a pilotů.
Palivová krize vyšroubuje ceny výstavby, varuje Havlíček. Vláda slibuje inflaci krotit |
Od rychlejšího zavádění zmíněné strategie, která sníží letovou kapacitu na krátkých, středních i dálkových spojích a která je rozdělena do několika kroků, si společnost slibuje úspory včetně snížení administrativních nákladů.
Prvním a okamžitým krokem je trvalé stažení letounů z letového řádu aerolinek CityLine. Lufthansa podle dřívějších plánů chtěla v příštím roce ukončit provoz této divize a nahradit ji novou firmou s názvem Lufthansa City Airlines.
Druhým krokem je říjnové vyřazení čtyř zbývajících dálkových letounů Airbus A340-600 z flotily Lufthansy. Od října chce Lufthansa pro zimní letový řád odstavit i dva stroje Boeing 747-400, jejich trvalé vyřazení z flotily plánuje na příští rok.
Ceny ropy opět rostou, Trump slíbil brzký konec války. USA však ohlásily další sankce |
Za třetí krok společnost označila snížení kapacity v nadcházejícím zimním letovém řádu u své hlavní značky Lufthansa, a to jako konsolidaci na krátkých a středních letech. „Toto dodatečné snížení kapacity odpovídá pěti letadlům u hlavní značky Lufthansa,“ uvedla společnost.
Bild napsal, že ohlášené odstavení letadel v divizi CityLine bude mít dalekosáhlé dopady na piloty a palubní personál, kteří budou až na několik výjimek staženi ze služeb, i na samotnou Lufthansu. Aerolinky CityLine měly jako jeden z hlavních úkolů na starosti dopravu cestujících z jiných měst na klíčová letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a v Düsseldorfu, čímž z těchto destinací podporovaly vytíženost dálkových letů Lufthansy.
Osud zaměstnanců CityLine podle Bildu zůstává otevřený. Lufthansa nicméně uvádí, že posádkám chce ve své letecké skupině poskytnout profesní budoucnost a že pozemní personál už získal uplatnění v nově založené společnosti Lufthansa Aviation. Se zástupci zaměstnanců CityLine chce Lufthansa zahájit jednání, mimo jiné o sociálních programech.
Lufthansa v prohlášení rovněž uvedla, že snižování administrativních nákladů v celé skupině se projeví v náborových plánech, interních akcích a v externích poradenských službách. Škrty také podpoří dosažení stávajícího cíle, a to snížit o 4000 počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa do roku 2030.
