Jen za rok 2024 prošlo přístavy Evropské unie přibližně 3,4 miliardy tun nákladu, tedy asi čtvrtina světového objemu přepravovaného po moři. Ještě důležitější jsou lodě pro obchod se zeměmi mimo EU, kam směřuje po moři téměř 90 procent celkového nákladu, píše server Euronews.
Čína posílá lodě do Evropy kolem Ruska přes Arktidu. Cesta je o týdny rychlejší |
Rotterdam si před ostatními evropskými přístavy drží výrazný náskok. V roce 2024 jím prošlo 397,3 milionu tun nákladu. Druhé Antverpy-Bruggy odbavily 243,7 milionu tun a třetí Hamburk už jen 97 milionů tun.
Od čtvrtého místa jsou už rozdíly podstatně menší. Španělský Algeciras odbavil 81,5 milionu tun nákladu, Amsterdam 78,8 milionu a francouzský komplex HAROPA, který spojuje Le Havre a Rouen, 76,6 milionu tun.
Následuje polský Gdaňsk se 71 miliony tun, dále Marseille, Valencie a rumunská Constanța. Mezi dvacítku nejvytíženějších se dostaly také Barcelona, Janov, portugalský Sines nebo řecký Pireus. Patří tam mimo jiné také německý Bremerhaven se 42,5 milionu tun a švédský Göteborg s 38,5 milionu tun.
Evropské přístavy se připravují na válku s Ruskem. I ten největší |
Jiný obrázek nabízí pohled na celé země. Itálie sice nemá přístav, který by se přiblížil Rotterdamu nebo Antverpám-Bruggám, v součtu ale její přístavy odbaví druhý největší objem nákladu v celé Evropské unii. Největší z nich, Terst, se dostal na 53,5 milionu tun.
Nizozemsko kraluje žebříčku zemí
Při pohledu na celé státy vede znovu Nizozemsko. Jeho přístavy společně odbavily 538,1 milionu tun zboží. Druhá a již zmíněná Itálie dosáhla 488,6 milionu a třetí Španělsko 486 milionů tun. Teprve za nimi následují Belgie, Německo a Francie. Všechny s hodnotami kolem 270 milionů tun. Přes hranici 100 milionů tun se v součtu všech přístavů dostaly také Řecko, Švédsko a Polsko.
Zajímavě vychází srovnání po započtení kandidátských zemí EU a členů Evropského sdružení volného obchodu. Turecko by se s 524,7 milionu tun zařadilo hned na druhé místo za Nizozemsko. Norské přístavy odbavily 212,1 milionu tun.
Čína pracuje na svém novém „Suezu“. Místo lodí sází na železnici |
Význam námořní dopravy si uvědomuje i Evropská komise, která má s celým odvětvím do budoucna velké plány. Letos v březnu představila dvě strategie, které jsou na námořní dopravu, přístavy a stavbu lodí přímo zaměřené. „Námořní doprava byla po celou svou historii hnací silou hospodářského rozvoje a prosperity,“ uvedli během března zástupci Komise.
