Uhlíková kompenzace je proces, při kterém se firma vypouštějící emise snaží své „hříchy“ odčinit. Nejčastěji toho společnosti dosahují podporou projektů spojených s obnovitelnými zdroji energie, odbouráváním skleníkových plynů či vysazováním stromů. V podstatě se tak snaží pomoci z ovzduší „dostat“ množství CO2 úměrné tomu, kolik ho vyprodukují v jiných oblastech.
Právě výsadbou stromů, bojem proti deforestaci a výstavbou větrných turbín se britské aerolinky EasyJet od úterý zavázaly kompenzovat emise vzniklé jejími lety.
„Přirozeně věříme, že létání je skvělá věc,“ uvádí dopravce. „Musíme ho však poměřovat s efektem, který má na životní prostředí,“ dodává.
Společnost EasyJet se tak stala prvním velkým leteckým dopravcem, který bude tzv. uhlíkově neutrální, tedy že vykompenzuje právě tolik tun ekvivalentu oxidu uhličitého, kolik ho do ovzduší vypustí. Zdaleka tak předběhl své konkurenty, například British Airways nebo Lufthansu, kteří podobné projekty prozatím uvádí jen u vybraných letů či pro vybrané letenky.
EasyJet projekt ročně vyjde na 25 milionů liber, přes 746 milionů korun, píše agentura Reuters. Cenu letenek by to však podle společnosti nemělo nijak ovlivnit.
Podle CNN dopravce od roku 2000 snížil emise ze svých letů díky úspornějším letadlům a většímu naplnění cestujícími o třetinu. Firma navíc s výrobcem Airbus spolupracuje na výzkumu hybridních a elektrických letounů, které by v budoucnu ráda používala na krátkých letech.
Stud z létání postupuje
K ekologičtějšímu jednání aerolinky vede především hnutí flygskam. To vzniklo ve Švédsku a rychle se rozšířilo do dalších skandinávských zemí. Jeho příznivci se z ekologických důvodů snaží co nejméně cestovat letadly. Pokud už někam letět musí, stydí se za to. Odtud pak pochází jeho název – flyga ve švédštině znamená létat, skam je hanba či stud.
Hnutí „Stydíme se za létání“ by mohlo snížit růst v letecké dopravě |
Kromě Skandinávie se pak v posledních měsících rychle šíří i do zbytku Evropy. V říjnovém průzkumu švýcarské banky UBS, který proběhl v USA, Británii, Francii a Německu ekologii jako důvod k omezení létání uvedl každý pátý dotázaný.
Letecká doprava přitom globálně každý rok roste o 4 až 5 procent. S těmito hodnotami počítají i největší výrobci letadel, a to až do roku 2035. Ve skutečnosti by však i díky flygskamu mohl být růst mnohem pomalejší. Právě posun k uhlíkové neutralitě je tak pro aerolinky jednou z možností, jak si zákazníky udržet.
