Zaměřuje se na rádiový signál ovládající bezpilotní prostředky. „Nyní je vypsána veřejná zakázka na dodavatele systému pro letiště v Praze-Ruzyni,“ uvedl mluvčí leteckých dispečerů Richard Klíma s tím, že podobný systém by se do budoucna měl objevit na všech velkých letištích v Česku, která spadají pod řízení letových dispečerů.
Přelet dronu obral britské letiště o čtvrtinu loňského růstu |
Případy ohrožení přistávajících letadel na největším českém letišti jsou zatím výjimečné, přesto se čas od času dějí. Od roku 2011 letiště zaznamenalo čtyři takovéto případy, tři z nich si vyžádaly dočasný odklon provozu na vedlejší ranvej a zásah policie.
Britský Gatwick zažil v posledních dvou měsících několik dronových incidentů. Podobnou situaci, kdy se drony nad Ruzyní objevily opakovaně, proti tomu zažilo pražské letiště naposledy v září 2017.
„Se čtyřmi událostmi za sedm let patříme k méně ovlivněným letištím,“ uvedl mluvčí pražského letiště Roman Pacvoň. Přesto však nebere největší tuzemské letiště rizika spojená s přeletem dronů na lehkou váhu. Investuje proto nejen ve spolupráci s Řízením letového provozu do nových technologií.
Ty při relativně nízkých cenách mohou zamezit ohromným škodám. Například zmíněný incident z 20. prosince vyřadil letiště Gatwick na 30 hodin, zhruba 110 tisícům lidí zpozdil let a celkovou škodu provozovatel letiště odhadl na 20 milionů liber. Vyřazení menšího pražského letiště na celý den by podle prosincových statistik v průměru zkazilo cestování 39 tisícům lidí.
Dron se prozradí sám
Základem protidronového štítu pražského letiště má být vytvoření perimetru z takzvaných RS detektorů, které se kromě vyhledávání signálů komunikace mezi dronem a operátorem zaměřují mimo jiné na signály ze skrytých kamer nebo odposlouchávacích zařízení.
„Každý dron neustále vysílá signály. I když je přerušené spojení mezi dronem a ovládáním a dron se naviguje čistě na základě GPS souřadnic, přesto se o komunikaci snaží,“ řekl MF DNES viceprezident aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas.
Drony dostanou své SPZ, jejich majitele čekají testy jako v autoškole |
Řada komerčně vyráběných dronů totiž přímo vysílá i informace, o jaký typ stroje jde. Například čínský výrobce DJI umožňuje na vzdálenost do deseti kilometrů přímo přečíst výrobní číslo konkrétního bezpilotního prostředku.
Všechny tyto informace velice zjednoduší práci policie při hledání narušitele vzdušného prostoru nad letištěm. V současnosti totiž policie takovéto incidenty řeší tím, že po ohlášení dronu například pilotem startujícího nebo přistávajícího letadla vysílá z ruzyňské letecké základny vrtulník, který pátrá jak po dronu, tak po jeho obsluze.
Policie vyrazí najisto
S novým bezpečnostním zařízením už poletí najisto. RS detektory totiž umějí kromě odhalení datového toku i dostatečně přesně lokalizovat místo, odkud je bezpilotní zařízení ovládáno. K zneškodnění dronu tak nebude třeba jej sestřelovat, případně lovit vycvičeným dravým ptákem, s čímž experimentují policisté například v Nizozemsku nebo ve Francii.
Drony narušují provoz na letištích, zkrotit je má mobilní aplikace |
Najít operátora dronu a donutit jej, aby přistál, je podle Karase daleko efektivnější a použitelnější pro ochranu letišť než třeba chytání jednoho dronu jiným dronem. Pro takový případ by totiž bylo nutné během celé operace na letišti uzavřít provoz.
Soutěž bez Číňanů
Po několika odkladech se mohou zájemci o zakázku na ochranu pražského letiště přihlásit do poloviny února. Podobně jako u jiných citlivých tendrů, i tato soutěž se bude muset obejít bez čínských společností Huawei a ZTE, před jejichž výrobky státní správu nedávno varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
„Doporučení NÚKIB jsme již transponovali do zadávací dokumentace, kdy neumožníme řešení založené na platformách této společnosti. Zároveň se připravuje změna zákona o zadávání veřejných zakázek, kde to bude důvodem pro vyloučení uchazeče,“ uvedl Klíma.
Kolik je v Česku dronů, není možné přesně určit. Registrována je jich asi tisícovka, ale pod tuto povinnost spadají jen velké stroje nebo jakékoliv používané ke komerčním účelům. Podle odhadu ministerstva dopravy jsou mezi lidmi řádově desetitisíce dronů, které jsou využívány ke sportovním a rekreačním účelům nebo jsou používány komerčně načerno. Žádný z nich však nesmí vstoupit do ochranného pásma letiště.
To dosahuje maximálně do vzdálenosti 5,5 kilometru od jeho pomyslného středu. Zakázané území je ale různě široké v různých výškách a pro různě těžké drony.
