Dvoustovkou ve vlaku posvištíme do dvou let, slibuje Správa železnic |
V posledních měsících se totiž příprava sítě vysokorychlostních tratí přesunula do fáze vyjednávání o vedení kolejí v krajině. Obce v trase vlaku přitom proti výstavbě vystupují s tím, že rychlovlaky jsou jen pro Pražáky a cizince.
Aktuálně se k problematice nejrozpracovanější části vysokorychlostní sítě – trasy z Prahy přes Ústí nad Labem a dále krušnohorským tunelem do Německa – vyjádřil spolek obcí ze Středočeského a Ústeckého kraje a občanských sdružení, který tvrdí že zhruba třicet kilometrů dlouhý souběh plánované rychlotrati a dálnice D8 na Podřipsku se negativně projeví na kvalitě života místních obyvatel. S ministerstvem proto chtějí uzavřít memorandum a podílet se na přípravě výstavby.
„Žádáme, aby naše stanoviska a požadavky nebyly opomíjeny ani v rámci územního plánování, procesu posuzování vlivů na životní prostředí a nakonec ani v územních a stavebních řízeních. Za to nabízíme, že nebudeme při realizaci házet klacky pod nohy. Bude-li respektováno memorandum, nebudeme k tomu totiž mít důvod,“ uvádí spolek v dopisu adresovaném ministru dopravy, průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi a řadě státních institucí.
Průlom přinesla dálnice D35
Snaha přejít od zdržovací taktiky nebo soudů o stavební povolení k jednání o podmínkách výstavby vychází z nedávného prolomení patové situace na přípravě dálnice D35 u Litomyšle. Díky dohodě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s místními obcemi a spolky v memorandu z letošního března se bude moci desetikilometrový úsek dálnice Litomyšl–Janov zřejmě začít stavět v roce 2023.
Nejsou lidé, varují stavitelé silnic a dálnic. Chybějí pracovníci všech profesí |
Jenže nyní se spolky kromě ústupků v podobě a vedení liniové stavby dožadují také peněz pro dotčené obce. Argumentují tím, že u jiných projektů přinášejících různé druhy zátěže, jsou takové platby běžné.
„Zatímco obec, která má na svém katastru například skládku odpadu, sklady, firemní provozy, těžební prostory, elektrárny a další podobné stavby, získává po dobu fungování těchto projektů do rozpočtu každoročně nějakou částku, obce, které musí strpět liniové stavby, z nich nemají nic. Pouze náklady a negativní dopady na kvalitu života,“ tvrdí starosta obce Všestudy Jiří Hánl.
Nejde přitom o zanedbatelné peníze. Například z rozpočtu středočeské obce Úholičky, na jejímž katastru se nachází skládka odpadu, se dá vyčíst, že kompenzace za tuto stavbu tvoří bezmála dvě třetiny jejích příjmů. V letošním roce například rozpočet obce se zhruba osmi sty obyvatel počítá s 35 miliony korun z poplatků za uložení odpadu. Celkové příjmy přitom dosahují necelých 50 milionů.
„Kompenzace umožňující postiženým (těm, kdo danou stavbu na svém katastru musí strpět) samosprávám získávat finanční kompenzaci do rozpočtu, kterou lze následně využít pro zlepšení života v katastru. Podobný mechanismus by jistě i do budoucna umožnil jednodušší jednání s dalšími samosprávami při stavbě jiných podobných staveb nadregionálního významu,“ uvedl Martin Klečka ze sdružení koridor D8. Snahou obcí proto není není vydělávat, nýbrž získat kompenzační opatření, jako jsou protihlukové valy, kompenzační zeleň a jiné věci na udržení kvalitního života pro své obyvatele,“.
Chcete terminál? My obchvat
Ne všichni si kompenzaci představují jako pravidelné platby do obecního rozpočtu. Například Roudnice nad Labem výměnou za svůj souhlas s rychlotratí žádá od státu, aby financoval některé stavby, které by částečně kompenzovaly negativa spojená s výstavbou železničního terminálu na svém území. Konkrétně jde o vybudování čtvrté části obchvatu, která by měla městu pomoci vypořádat se s nárůstem osobní i nákladní dopravy, již přinese stavba terminálu.
Letišť už je dost. Piráti a Starostové chystají návrat k železnici |
Druhým požadavkem je pak elektrifikace trati z Roudnice do Straškova a Břízy a výstavba nových zastávek na této trati. To starosta města František Padělek zdůvodňuje tím, že uvedená trať nyní slouží pro třicítku vlaků v obou směrech, ale pokud má být využívána jako přibližovací spoj pro terminál vysokorychlostních vlaků, četnost dopravy zhoustne.
Zatím roudnické návrhy na úrodnou půdu nepadly. Ministerstvo dopravy požaduje, aby projekt nejprve prošel fází projednávání dopadů stavby na životní prostředí a územním řízením. „Až bude známa definitivní trasa, s obcemi se bude jednat. Postupovat se bude dle aktuální situace a možností,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
