Prodeje lacinější alternativy nicméně způsobily zářez do státní kasy. Přinesly s sebou snížení počtu prodaných desetidenních známek. Ale nejen jich. Meziročně se totiž snížilo množství všech prodaných kuponů s výjimkou toho jednodenního, který je v prodeji od letošního března. Jen během prvních dvou červencových týdnů se jednodenních známek prodalo bezmála sto tisíc a desetidenních dvakrát tolik.
Podle správce systému, společnosti Cendis, zájem o jednodenní známky i nadále poroste. „V nadcházejícím období očekáváme další nárůsty prodejů jednodenních známek. V posledních týdnech zájem o ně stoupá zejména během víkendů. Lze předpokládat, že v průběhu léta se ještě zvýší a k poklesu dojde s příchodem chladnějších podzimních dnů,“ řekl MF DNES ředitel státního podniku Cendis Jan Paroubek.
Desetidenní dálniční známky v některých zemích zdražily, přibyly jednodenní |
V dubnu se jednodenních známek prodalo 115 tisíc, o měsíc později 140 tisíc a v červnu došlo k dalšímu meziměsíčnímu navýšení o dalších dvacet tisíc prodaných kuponů. Naopak prodaných desetidenních známek mezi květnem a červnem mírně ubylo o zhruba dva tisíce.
Zavedení jednodenních známek napříč Evropou prosadila Evropská komise i přes odpor některých členských států. V Česku se poměrně složitě řešilo, kolik by měla jednodenní známka stát. Nešlo tedy o to, že by se cena desetidenní vydělila deseti, ale úředníci museli vybalancovat cenu tak, aby pokles tržeb u tranzitujících turistů nebyl tak výrazný.
V roce 2019, kdy ještě platily papírové kupony, vypočítalo ministerstvo financí adekvátní částku na 160 korun. O pět let později nicméně byla stanovená na dvě stě korun, tedy o pouhých 70 korun levněji než desetidenní kupon. Desetidenní dálniční známka přitom od letošního března zlevnila o 40 korun z původních 310 korun. Pro tranzit tam a zase zpět během klasické týdenní dovolené se tak jednodenní známka nevyplatí.
Vyplatí se ale těm, kteří přes Česko jedou jen jednorázově. „Příkladem může být třeba Rakušan, který jede na dovolenou do Polska, ale zpět se bude vracet přes Německo třeba kvůli návštěvě známého,“ uvedl dopravní expert na telematické systémy z pražské ČVUT Václav Jirovský.
Klesly i celoroční známky
Zatímco u desetidenních známek může pokles prodejů nějaký vztah se zavedením jednodenní známky mít, u prodejů celoročních známek je ale nutné hledat důvod jinde. Vloni se totiž za prvních šest měsíců prodalo 2,1 milionu celoročních známek, letos za stejné období je to téměř o 130 tisíc kuponů méně. Jednak může jít o omezení cestování v souvislosti se všeobecným zdražováním, hlavním důvodem ale může být zdražení právě dálniční známky z dřívějších 1 500 korun na 2 300 korun.
„Zdražení bylo poměrně signifikantní. Lidé, kteří po dálnicích nejezdí často, si ji kvůli tomu nekoupí a budou daleko ochotněji riskovat, zda je někdo odhalí, nebo neodhalí,“ předpokládá Jirovský.
Stát na dálničních známkách vybral víc než loni, nejprodávanější byly roční |
Svoji roli v tom hraje i automatizace systému, kdy dohled nad placením automobilového dálničního poplatku není na první pohled patrný, jako je to například na italských nebo rakouských horských dálnicích. Systém totiž na rozdíl třeba od kamer úsekového měření neumí nepřetržitě skenovat všechna projíždějící auta a okamžitě nalézt všechny hříšníky bez zaplaceného poplatku. Kontroly jsou tak namátkové, a to i prostřednictvím policejních hlídek a celníků.
Dalším vlivem, který by ale byl jen dočasný, by podle tajemníka Svazu dovozců automobilů Josefa Pokorného mohla být skutečnost, že řada lidí si koupila známky dříve ještě za původní ceny. „Ono to bylo možné, a protože rozdíl byl tak velký, koupit si novou známku se mnohdy vyplatilo, i když tam byl časový překryv. To si každý mohl spočítat,“ uvedl Pokorný.
Podle něj za poklesem prodejů naopak není elektromobilita. Elektromobily jsou sice od placení dálničního poplatku osvobozené, nicméně je jich stále na českých silnicích zanedbatelný počet, kterým takovéto snížení vysvětlit nelze.
Tady nenakupujte. Ministerský seznam, kde prodávají předražené dálniční známky |
V Česku je registrováno 27 tisíc elektroaut. V řadě případů jde o druhá auta do domácnosti, která jsou využívaná na kratší cesty, případně na cesty po městě, a dálniční známku tak nepotřebují.
Prodej dálničních kuponů je spolu s kamionovým mýtem významným přínosem pro financování oprav a údržby dálniční sítě a sítě silnic prvních tříd. Vloni šlo konkrétně o 6,4 miliardy korun ze známek a zhruba 14,5 miliardy z mýta.
