Pravidelnou přepravu Severní mořskou cestou nově zahájila čínská společnost Sea Legend. Její lodě začaly pravidelně plout z přístavu Ningbo-Čou-šan do britského Felixstowe a podle čínské firmy mohou cestu zvládnout za pouhých 18 dní. Přes Suezský průplav přitom stejná přeprava běžně trvá více než 40 dní, píše The Guardian.
Pro Čínu znamená využívání Severní mořské cesty další krok v rozvoji takzvané polární Hedvábné stezky. Zájem o trasu už v minulosti vyjádřily také Japonsko, Jižní Korea a Indie. Pravidelnou přepravu po ní ale jako první zahájila právě Čína.
Čína pracuje na svém novém „Suezu“. Místo lodí sází na železnici |
Severní mořská cesta vede převážně podél severního pobřeží Ruska a její provoz kontroluje ruský státní podnik Rosatom. Ten vydává povolení k plavbě a zajišťuje také jaderné ledoborce, bez kterých se část lodí v náročných podmínkách neobejde.
Ideální trasa pro přepravu aut
Velkou výhodou Severní mořské cesty je její rychlost. Kratší cesta může být zajímavá hlavně pro přepravu elektromobilů, lithiových baterií nebo solárních technologií, tedy zboží, které Čína ve velkém vyváží do Evropy.
Problémem zůstává počasí. Trasa je běžně splavná hlavně během teplejší části roku, i když období bez souvislého ledu se kvůli oteplování Arktidy postupně prodlužuje.
Právě rychlejší tání ledu letos umožnilo ruskému přepravci zkapalněného zemního plynu vyrazit na trasu už v květnu. V posledních dnech navíc oblastí projela neobvykle severní cestou skupina ruských tankerů, která podle dostupných informací převážela přibližně osm milionů barelů ropy.
Čínský prezident Si Ťin-pching o rozvoji polární Hedvábné cesty mluví už od roku 2017, a to i s Ruskem. Moskva byla vůči rostoucímu čínskému vlivu v Arktidě zpočátku opatrná, po invazi na Ukrajinu se ale kvůli západním sankcím stala na Pekingu výrazně závislá, což je trend, který přetrvává dodnes.
Čínský automobilový boom má problém. Výrobci řeší, jak dostat auta k zákazníkům |
Další komplikací je složení lodí, které dnes trasu využívají. Významnou část provozu tvoří ruská stínová flotila, tedy tankery používané k obcházení západních sankcí. Některá plavidla mají problematické pojištění a jejich technický stav vyvolává pochybnosti.
Obavy z důsledků na životní prostředí
S rozvojem trasy ale rostou také obavy z ekologických škod. Část plavidel používá k pohonu těžký topný olej, jehož únik by byl v arktických podmínkách mimořádně složitý na odstranění. Problémem jsou také jemné částice sazí, které se usazují na sněhu a ledu. Tmavší povrch po znečištění sazemi pak pohlcuje více sluneční energie a méně jí odrazí a zvyšuje tak jejich tání
„Kvůli odlehlosti regionu a nedostatku logistické podpory je riziko dlouhodobé poruchy nebo ztroskotání výrazně vyšší,“ upozornil pro The Guardian expert Nitin Chopra ze společnosti Allianz.
Rusové posílají stínovou flotilu Severní mořskou cestou. Hrozí katastrofa |
Ani rychlejší cesta ale zatím podle odborníků Suez nebo Hormuz plně nenahradí. Náklady na provoz jsou vysoké, plavební sezona krátká a případná nehoda by mohla mít rozsáhlé následky. „Může Severní mořská cesta nahradit Hormuzský průliv a Suez? Zatím ne! Potenciál tam ale je,“ uzavřel pro The Guardian vysokoškolský pedagog Vinh Thai z RMIT University v australském Melbourne.
