Nejhorší je však načasování: pro firmu přichází konec příjmů v době, kdy vrcholí její zadluženost. „Pomalu docházíme ke stavu, kdy už bude všechno, co je pro nás zbytné, prodané. Začíná to na nás doléhat a znamená to, že musíme najít jiné tržby, které tento výpadek nahradí,“ řekl generální ředitel podniku Daniel Kurucz.
České dráhy čeká v nejbližší době dokončení převodu jejich dosavadních nádraží na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), kromě toho jim zbývají už jen prakticky tři velké budovy a nedořešené developerské projekty. Zatímco převod nádraží může přinést řádově miliardy korun, zbývající budovy představují výnos maximálně v řádu stovek milionů. Jde o budovu hotelu v Praze-Michli a administrativní budovy v Brně a Plzni. V majetku Drah poté ještě zůstanou tisíce drobných nemovitostí, hlavně pozemků.
Dráhy letos mnoho prodejů neuskutečnily: zatím se zbavily nemovitostí jen za 85 milionů korun. „Neprodali jsme například hotel v Michli, nabídka byla podle našeho názoru příliš nízká,“ vysvětlil Kurucz.
Mnohé nemovitosti v minulosti mířily do dražeb, na tento způsob prodeje však nemají u dopravce nejlepší vzpomínky. Po službách zkrachovalé dražební společnosti Clanroy zůstala na Drahách pohledávka za 72 milionů korun, pravděpodobnost jejího vymožení je přitom nízká.
Dráhy musí dořešit velké developerské projekty
Dalším z úkolů pro vedení Českých drah bude dořešení několika velkých developerských projektů. Aktuální je zejména smlouva na prodej pozemků okolo Masarykova nádraží, k níž stále nedala souhlas dozorčí rada. Vedení podniku nicméně nemá příliš šancí, jak kontrakt z roku 2007 vylepšit. Drahám se alespoň podařilo se společností Penta Investments, která za projektem nyní stojí, vyjednat lepší podmínky plateb.
Původně měly České dráhy dostat všechny peníze až po kolaudaci stavby, podle aktuální nabídky však mohou část inkasovat dříve. Na místě má navíc vyrůst kancelářský komplex, který Drahám může přivést na Masarykovo nádraží nové cestující. „Musíme dořešit také další projekty, například smíchovské nádraží nebo Holešovice,“ dodal Kurucz.
Dráhy v dlouhodobé strategii, kterou dozorčí rada teprve projedná, počítají s nahrazením tržeb z prodejů expanzí do doplňkových byznysů. Netají se přitom inspirací u soukromých dopravců. Pomoci mohou například doplňkové služby k jízdenkám.
Největší prodej nemovitostí ovšem Dráhy stále ještě čeká: zmíněný převod nádraží na SŽDC. Jeho podoba přitom není pořád jasná a ani Evropská komise se dosud nevyjádřila, podle jaké metody se mají nádraží ocenit. Dráhy proto zvažují, že nechají zatím ocenit nemovitosti oběma metodami.
Zadlužení drah jde do desítek miliard
Výnos v řádu miliard korun má snížit především zadlužení Drah. To za skupinu činilo v letošním pololetí 31,6 miliardy a nyní dosáhlo už 35 miliard podle mezinárodních účetních standardů. U samotných Drah jde o 24 miliard korun.
Mezinárodní standardy počítají do dluhů například dlouhodobé leasingy včetně zpětných leasingů, které využívalo hlavně ČD Cargo. Šlo o obchod, kdy dopravce prodal své vozy a lokomotivy leasingové firmě, získal hotovost a následně se zavázal s vysokým úrokem prodané věci pronajímat. Podobný model využívaly v minulosti například České aerolinie, které se však také už dostaly do stavu, že nemají co prodávat.
Jen loni zaplatily České dráhy na úrocích kolem 700 milionů korun. Podle jejich šéfa Daniela Kurucze bude zadlužení kulminovat v příštích dvou letech. Jeho výši přesto nepovažuje za kritickou. Obří investice do modernizace vozového parku v příštích letech totiž skončí. Dlouhodobě chce firma udržovat roční objem nákupů na úrovni odpisů, tedy zhruba na 2,5 miliardy ročně.
