Zóna, kterou by si Berlíňané představovali jako „bezautovou“, čítá asi 88 čtverečních kilometrů vnitřního Berlína a ohraničuje ji prstenec tratí železnice S-Bahn.
Uvnitř ní budou podle autorů projektu samozřejmě existovat výjimky v podobě vjezdu aut zajišťujících nutné služby, vozidel záchranného systému anebo aut tělesně postižených. Kdokoli jiný by dovnitř zóny mohl vjet pouze dvanáctkrát za rok a ještě pouze pronajatým vozem. Důvodem by bylo například stěhování, píše britský list The Guardian.
Petice však mezi obyvateli Berlína vzbuzuje i mnoho otázek. Je skutečně nutné z centra auta vyhánět úplně? A co třeba elektromobily?
„Rádi bychom, aby polovina všech aut v Berlíně byla do příštího roku elektrická, abychom splnili vládní předsevzetí stran emisí v dopravě,“ říká Nik Kästner, jeden ze spoluautorů petice. „To se ale jistě nestane, neboť v současnosti je v Německu registrováno pouze 1,3 procenta elektrických aut,“ dodává. Proto je jedinou možností omezit vjezd aut jako takových, ne jen měnit, čím jezdíme,“ dodal.
„Auta znečišťují vzduch také tím, jak se jim opotřebovávají pneumatiky,“ říká mluvčí iniciativy Manuel Wiemann. „Zabírají až příliš místa a zbytečně ohrožují lidské životy, ať už elektrická nebo naftová,“ dodal.
Berlínský regionální parlament si nechal v roce 2014 vypracovat studii, která zjistila, že 58 procent dopravního prostoru zabírají právě auta, přestože po Berlíně cestuje autem pouze třetina lidí (uvnitř prstence S-Bahn dokonce jen 17 procent). Pouhá tři procenta prostoru města jsou věnována cyklistům, z nichž po městě jich cestuje 15 procent, v samotném centru pak 18 procent.
Studie dále ukázala, že zaparkovaná auta ve městě zabírají plochu 17 kilometrů čtverečních, autům je v Berlíně určen téměř dvacetinásobek prostoru nežli cyklistům a tři čtvrtiny mrtvých na silnicích tvoří cyklisté a chodci.
A co děti?
„Záleží nejenom na momentální dopravní situaci, ale hlavně na životním prostředí jako takovém,“ říká Nina Nobléová, jedna ze spoluautorek berlínské iniciativy. „Je důležité, jak chceme žít a dýchat. Chceme, aby lidé mohli v noci znovu spát s otevřenými okny, aby si děti opět mohly hrát na ulicích a aby naši prarodiče znovu měli možnost jezdit po městě na bicyklech,“ dodala.
Přestože se historicky mnoho podobných „protiautových“ kampaní v Evropě setkalo jen s omezených úspěchem, berlínská iniciativa Berlin Autofrei má podle odhadů našlápnuto k úspěchu. Kampaň totiž využívá zvláštní formu přímé demokracie, kterou zaručuje německá konstituce. Podobné referendum v nedávné minulosti rozhodlo například o precedentním vyvlastnění bytů v německém hlavním městě.
Aby měla berlínská iniciativa Berlin Autofrei úspěch, musí v první fázi třístupňového procesu sesbírat podpisy 20 000 lidí tak, aby mohl být předložen návrh ke změně zákona. V další fázi bude třeba posbírat
170 000 podpisů. Pokud vláda návrh nepřijme ani po těchto dvou fázích, rozhodne o něm referendum.
V první fázi se dosud podařilo sesbírat 50 333 podpisů a autoři iniciativy tak neskrývají sebevědomí.
Šťastnější bez auta
„Federální ministerstvo životního prostředí si nedávno nechalo zhotovit studii, v níž níž 91 procent Němců vyjádřilo, že by byli šťastnější bez auta. Ve skutečnosti svoje auto má nyní pouze třetina Berlíňanů,“ říká spoluautor iniciativy Kästner.
Berlíňané v referendu odsouhlasili vyvlastnění čtvrt milionu bytů |
Dodal však, že lidé nezískají výhody automaticky. „Pokud dojde ke konečnému plebiscitu, bude záležet na motivaci voličské základny stejně jako v ostatních volbách, kdy budou výsledky těsné,“ dodal.
Při zatím posledním referendu volajícím po dopravním zákonu, který by více zohledňoval cyklisty, k hlasování lidí vůbec nedošlo, neboť vláda návrh zákona přijala hned po jeho druhé fázi. Existuje velká pravděpodobnost, že se totéž přihodí i Berlin Autofrei. V nové vládní koalici budou totiž mít rozhodující slovo Zelení, kteří získali v berlínských zářijových volbách 18,9 procenta hlasů.
Momentálně čeká hnutí ještě spousta práce. „Pokud někdy bude šance k tak radikální transformaci dopravy, tak kde jinde než v Berlíně a kdy jindy než teď,“ uzavírá podle The Guardianu mluvčí iniciativy Wiemann.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Prstenec zóny města, která by do budoucna měla být bez aut, ohraničuje berlínská podzemka S-Bahn.
