(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Plná nádrž zdražila od léta o 70 korun. Ceny nafty mohou dál růst

  • 110
Řidiči na českých silnicích zaplatí za plnou nádrž o 70 korun více než v létě. A výdaje v dalších týdnech ještě porostou. Zdražení ropy se totiž ještě plně nepromítlo do cen na tuzemských pumpách. O dalším vývoji rozhodne schůzka členů ropného kartelu OPEC.

Načerpat plnou nádrž vyjde před začátkem zimy nejméně o 70 korun dráž než v polovině letních prázdnin. Litr naturalu 95 nyní stojí v průměru o 1,30 koruny více, litr nafty zdražil dokonce o 1,45 koruny. Vzestup cen u čerpacích stanic, který v posledních dnech zrychlil, navíc nejspíš není u konce.

Důvodem pro další zdražení je setrvalý mnohaměsíční vzestup cen ropy na světových trzích, který se podle analytiků ještě zcela nepromítl do cen na tuzemských stojanech. I přes pokles v posledním týdnu stojí nyní barel ropy Brent téměř o třetinu víc, než v červenci.

„V nejbližším týdnu by ceny pohonných hmot mohly stoupnout o 10 až 15 haléřů. Koncem listopadu by se ale zdražování mělo zastavit,” předpokládá analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Zdražovat by přitom měla především nafta. Není vyloučeno, že se její cena do konce měsíce přehoupne přes 30 korun za litr. Taková částka přitom svítila na stojanech naposledy na začátku května.

„Benzin bývá při tuhých zimách levnější než nafta. Letos to vypadá na chladnější zimu, a proto se ceny začínají vyrovnávat. Je dokonce možné, že cena nafty přeskočí cenu benzinu,” předpokládá hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Během mrazivého počasí se k vytápění spotřebuje více topných olejů a nafty, což obvykle tlačí jejich cenu na velkoobchodním trhu nahoru. Během posledních dvou zim, kdy teploty neklesaly tak hluboko, se tento efekt neprojevil. Cena nafty zůstala pod cenou benzinu.

Pohonné hmoty opět zdražily, nafta už stojí průměrně přes 29 korun

Zdražování na tuzemských pumpách letos dosud významně brzdil sílící kurz koruny vůči dolaru. Americká měna nyní stojí 21,71 koruny, přičemž v lednu byla zhruba o čtyři koruny dražší. Zda bude koruna proti dolaru dál posilovat, záleží i na tom, jak rychle bude Česká národní banka zvedat úrokové sazby. Nebo alespoň jak hlasitě budou centrální bankéři o tomto kroku mluvit.

„Další zpřísnění měnové politiky by výrazněji zpevnilo korunu vůči dolaru a přispělo k zesílení tlaku na pokles korunových cen pohonných hmot,” říká hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Schůzka OPEC zahýbe s cenami ropy

Cena ropy Brent začátkem listopadu přeskočila - poprvé po dvou a půl letech - hranici 60 dolarů za barel. Od letošního léta „černé zlato” na světových trzích zdražilo téměř o třetinu. Končí tedy éra levné ropy?

První nápovědu, kam by se cena mohla pohnout, může dát schůzka klíčových producentů ropy, která proběhne na konci listopadu ve Vídni. Země ropného kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií a desítka těžařů mimo kartel, včetně Ruska, budou řešit, zda prodlouží dobrovolné omezení těžby. Země, kde se vytěží tři čtvrtiny světové produkce, se k němu zavázaly před rokem, aby alespoň trochu přiškrtily nabídku ropy a zvedly její cenu na trhu. V březnu však dohoda končí.

Podle Křečka nyní trhy čekají, že se současné omezení těžby prodlouží o devět měsíců. „Pokud budou těžební limity prodlouženy o delší dobu nebo dojde k jejich zpřísnění, znamenalo by to nárůst cen. Naopak neuzavření dohody či dohoda na kratším období regulace by ceny snižovala,” předpokládá Křeček.

Ropné velmoci naznačují, že o další dohodu stojí. Saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih ve čtvrtek prohlásil, že ani do března nebude na světovém trhu s ropou rovnováha, a proto je třeba pokračovat v dobrovolném omezování těžby. Aby také ne, podle agentury Bloomberg totiž země na nynějším omezení produkce o 1,8 milionu barelů denně vydělávají.

Přeskupení sil

Není zatím ale zcela jisté, v jaké míře se k dohodě znovu připojí i Rusko, největší producent ropy na světě. Některé ruské firmy si stěžují, že jim propad produkce nevyhovuje.

K vzestupu cen během podzimu ovšem přispěl také boj o moc v nejvyšších patrech saúdskoarabské politiky a obecně nárůst napětí na Arabském poloostrově. A také faktický bankrot Venezuely, což přinese pokles dodávek z této země. Analytici se však zatím přiklánějí k tomu, že cena ropy by dál výrazně stoupat neměla. Mluví se tom, že čínské hospodářství bude potřebovat stále méně černého zlata a že v zásobnících je ho i přes postupný pokles stále dost.

Ropa z USA

A navíc, do hry stále výrazněji promlouvají Spojené státy, kde se rozjíždí méně nákladná těžba ropy z břidlic. „Tamní těžaři se v příštím roce chystají zvednout těžbu na rekordní úrovně, což bude značně brzdit případné zdražování ropy. Proto se nedomníváme, že cena ropy stoupne příští rok nad 70 dolarů, spíše bude stagnovat kolem současné úrovně 60 dolarů za barel,” říká analytik Tomčiak.

Je to sice vcelku dobrá zpráva pro české motoristy - takový vývoj přinese podle Tomčiaka stabilní cenu litru benzinu kolem 31 korun, nafty kolem 30 korun za litr - horší však pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. „USA budou více nezávislé na vývoji cen ropy. Již dnes je americká ropa WTI o sedm dolarů levnější než ropa Brent, což snižuje náklady americkému hospodářství,” říká Křeček.

Pro evropské podniky ale nemusí být úplně zle. “Prohlášení Američanů však mohou mít i politicko-strategický kontext a mohou být nadsazená. Rovněž se ukazuje, že při cenách pod 50 dolarů za barel není řada nových produkčních kapacit rentabilní,” upozorňuje Václav Kučera ze společnosti Colosseum.