Zrušte odbory a máte odměnu

  23:39aktualizováno  23:39
Osmnáct tisíc korun jako mimořádnou prémii za zrušení odborové organizace. Takovou nabídku dostal písemně bývalý zaměstnanec ostravské prodejny elektroniky německé firmy K+B Dušan Stříbrný poté, co spolu s dalšími jedenácti zaměstnanci odbory založil. Představitelé odborové centrály tvrdí, že podobných případů nátlaku na zaměstnance přibývá. Množí se případy zastrašování, kdy nejde jen o hranici slušného chování, ale i o střet se zákonem.

"V posledních měsících se zahraniční firmy chovají čím dál hůř. Investoři, kteří přišli na začátku devadesátých let a vstupovali do velkých podniků, odbory vzali jako partnera. Ti nově příchozí, kteří stavějí v zemi továrny na zelené louce, volí úplně jiný postup. Psychologickým nátlakem na zaměstnance brání vzniku fungujících odborů. Bohužel lidé mají většinou takový strach o práci, že se veřejně bojí vystoupit," říká odborový předák Richard Falbr.

Čeští zaměstnavatelé podobné postupy podle odborářů zkoušejí také, ale jen v menších firmách. Zahraniční zaměstnavatelé se brání tvrzením, že odbory často na poslední chvíli zakládají nejméně schopní zaměstnanci, kterým hrozí výpověď.
To připouští i odboroví předáci.

Příkladem je snaha bývalého skladníka kladenského supermarketu Kaufland, který založil odbory účelově v den, kdy dostal výpověď. "I takové případy se dějí, mnohem častější je ale šikana zaměstnavatelů vůči pracovníkům," tvrdí šéf odborového svazu obchodu Alexandr Lajner.

Proč vlastně volí zahraniční zaměstnavatelé v zemi tak tvrdé metody, které by si v domovských zemích se silnými odborovými svazy nemohli dovolit? Předáci a experti na pracovní právo se shodují: Když se jim podaří nátlakem na zaměstnance zamezit vzniku odborové organizace, pak nemusí vést kolektivní vyjednávání a pomalým růstem platů drží své náklady na nejnižší možné úrovni. A v době, kdy je nouze o práci, se lidé bojí nahlas vystoupit.

V tuzemsku navíc nemusí firmy vstupovat do zaměstnaneckých svazů, a v takovém případě se na ně nevztahuje kolektivní smlouva vyjednaná na úrovni jednotlivých oborových svazů. "U nás tento problém není, například na novou strojírnu se vztahuje smlouva vyjednaná odborovým svazem IG Metal," říká Karl Feldengut z ústředí německých odborů.

Jak může ztroskotat snaha o dialog s vedením? Třeba tak, že nově založenou organizaci opustí ze strachu před výpovědí její členové. "Nakonec jsme zbyli dva a pro nedostatek členů byla organizace zrušena.

Mám přitom na videu natočeno, jak jeden ze zástupců firmy vyzýval lidi, aby z odborů vystoupili," uvádí bývalý zaměstnanec ostravské prodejny K+B Dušan Stříbrný. Ve firmě již nepracuje, jeho prodejna byla totiž zrušena a on se se svým bývalým zaměstnavatelem soudí o nevyplacené odstupné.

Sama firma přitom nepopírá, že nabídku prémií za zrušení odborů Stříbrný dostal. Vinu však dává pouze jednomu z členů středního managementu, který údajně dopis bez konzultací s vedením panu Stříbrnému napsal a předal. "Ten člověk již ve firmě nepracuje," sdělil ředitel společnosti K+B Pavel Videnka. Přiznává však, že nikoli kvůli kontroverzní snaze zrušit odbory.

Advokát specializující se na pracovní právo Miroslav Jansta upozorňuje, že podobné praktiky jsou v rozporu s ústavním nárokem na svobodné shromažďování. "Jenže lidé se bojí jít do sporů a vědí, že soudy pracují dlouho. Když se mezitím zaměstnavateli podaří odborovou organizaci rozložit, je pak už jednoduché dát jejím bývalým šéfům výpověď z organizačních důvodů," tvrdí Jansta. Šéf odborové centrály Richard Falbr jeho slova potvrzuje. "Dosud žádný spor kvůli nátlaku na rušení odborů není veden, evidujeme pouze žaloby na neplatnost výpovědí konkrétním odborářům," sdělil Falbr.

Podobný případ se stal například na přelomu let 1998 a 1999 ve společnosti Kabelové a elektrické systémy ve Vratimově na Ostravsku, vlastněné rakouským kapitálem. Zaměstnanci si založili odborovou organizaci a firma zanedlouho její předsedkyni a místopředsedkyni dala výpověď.

"Bylo to s odůvodněním, že jejich místa se ruší. Přitom odborové předáky chrání zákon před výpovědí, a navíc zanedlouho dávala firma do novin inzeráty, že na stejné pracovní posty přijme nové lidi. Podali jsme proto žalobu a soud v první instanci rozhodl, že obě pracovnice jako členky odborového vedení byly pod právní ochranou a neměly být propuštěny. Firma však podala odvolání," uvedla advokátka Dagmar Klimecká. Zástupci firmy přitom tvrdí, že jejich postup byl legální. "V době, kdy pracovnice dostaly výpověď, již odbory neexistovaly," uvedl bez bližších podrobností prokurista společnosti Bohumil Jahn.

Strach ze zahraničních majitelů mají také lidé v odvětvích energetiky, kde byly dosud prodány jen menší firmy a kde se nyní očekává vstup zahraničních vlastníků do největších společností. Obávají se vývoje podobného tomu v Moravskoslezských teplárnách v Ostravě, které propustily po příchodu francouzského majitele Vivendi více než 30 procent lidí.

"Odbory tady máme, ale hodně lidí z nich odešlo. Lidem totiž bylo naznačováno, že není dobré, aby byli v odborech, a že pro ně bude lepší z nich odejít. Vždycky to však dělali Češi, nikoliv zahraniční majitel," uvedl šéf odborů tepláren Bedřich Křístek.

V nově postavených továrnách zahraničních investorů zatím vzniklo jen minimum odborových organizací. Výjimkou je plzeňský Panasonic. "U nás problémy se zaměstnavatelem nebyly.

Do budoucna ale chceme vést kolektivní vyjednávání, vědět, jak si firma vede, a nárokovat podle toho růst mezd," uvádí odborový předák firmy Jan Dvořák.

Autor:

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Církev děsí zdanění restitucí. Práci kvůli němu může ztratit každý pátý

Neratovský kostel s prosklenou střechou má nové báně.

Výpočty jsou jednoduché, matematika neúprosná. Když projde zdanění církevních restitucí tak, jak ho navrhuje vládní...

Další z rubriky

Internet zaplavují falešné e-shopy. Zboží nepošlou a z karty strhnou víc

Ilustrační snímek

Po předváděcích akcích a energetických aukcích upozorňuje Česká obchodní inspekce (ČOI) na další bobtnající problém -...

Cifršpioni zajistili rekordní částku, jedná se o více než sedm miliard

Ilustrační snímek

Česká finanční zpravodajská jednotka FAÚ má za sebou nejúspěšnější rok ve své historii. Za loňský rok cifršpioni...

Banky mají prostor, aby lépe úročily vklady, říká centrální bankéř Michl

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl.

Centrální banka opakovaně zvedla svou úrokovou sazbu, v bankách se to však projevilo jen částečně. Hypotéky sice...

Najdete na iDNES.cz